V pravou chvíli přitáhlo 12. září 1683 k Vídni křesťanské vojsko vedené polským králem Janem III. Sobieským a vévodou polním maršálem Karlem V. Lotrinským. Bylo načase, protože obránci dva měsíce obleženého hlavního města habsburské monarchie odolávali osmanským útokům vypětím posledních sil. Velitelem obrany metropole byl města polní zbrojmistr a prezident dvorní vojenské rady hrabě Ernst Rüdiger Starhemberg. Velkou zásluhu na ubránění Vidně má ovšem také český šlechtic a polní maršál hrabě Zdeněk Kašpar Kaplíř ze Sulevic, který byl Starhembergovým zástupce a v době zranění svého šéfa převzal řadu jeho velitelských pravomocí a v červenci a v srpnu dokonce zastával post vrchního velitele vojsk bránících Vídeň. Pikantní na tom je, že Zdeňkův otec Albrecht Kaplíř ze Sulevic byl v červnu 1621 popraven v Praze na Staroměstském náměstí, protože se zúčastnil stavovské vzpoury proti zákonnému českému králi Ferdinandu II.
Toho dne nastal rozhodující obrat kolem 17 hodiny, obránci města provedli razantní výpad proti útočníkům, spojili se s osvobozovací armádou a polští husaři zároveň vtrhli do osmanského tábora. Turci silně zpanikařili a začali utíkat. Jenom pro zajímavost součástí osmanské koalice byla i vojska srbská, bulharská a valašská.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Názory, ParlamentniListy.cz