Před rokem dne 6. května 2019 byla obžalována starostka obce Velká Lhota Mgr. Jarmila Melichaříková za údajné překročení pravomoci úřední osoby, protože uzavírala darovací smlouvy, kterými občané obce a firmy darovali obci finanční příspěvek na zlepšení dopravní infrastruktury v obci, tedy na opravu a údržbu komunikací. O tyto dary byli žádáni obcí v souvislosti s tím, že komunikaci nárazově (a často protiprávně) užívali pro těžší techniku; někdy dokonce obec vyhledali sami, že chtějí přispět darem. Starostka je nechtěla udávat policii, ale vyzvala je, že když ničí místní komunikace, aby na jejich opravy přispěli tito „hříšníci“ darem. Později již obec ani o tyto dary nijak nežádala, stalo se místní zvyklostí, že kdo užíval komunikaci nárazově více, obci přispěl do rozpočtu zmíněným darem. Darovací smlouvy ve zcela stejném znění uzavírala obec od roku 2012 doposud, bylo jich několik desítek, a občané obci tímto způsobem, tedy formou daru, přispívali do rozpočtu. Obec za tyto prostředky opravovala komunikace v obci. Nebyly to tedy žádné poplatky podle zákona o pozemních komunikacích, jednalo se o dvoustranný smluvní vztah mezi obcí a občanem obce podle občanského zákoníku. Obec takto získala za sedm let do rozpočtu více jak 400 000 Kč.

Absurdní obžaloba, která vytýkala starostce, že svým jednáním způsobila obci prospěch (!!!), tak dnes definitivně vzala zasvé. Senát krajského soudu v Olomouci se plně ztotožnil se závěry Okresního soudu ve Vsetíně, ocenil důkladnost důkazního řízení, a konstatoval, že starostka žádný trestný čin nespáchala.

Mgr. Jarmila Melichaříková: „Byl to pro mne velmi těžký rok. Žít s nálepkou obžalované osoby je stresující a ubíjející, a já navíc dál musela řídit obec. Věřila jsem však, že za nic podobného přece u nás nemůže být nikdo odsouzen, vždy mi šlo jen o zájmy obce. Dnes se mi konečně ulevilo, a ráda bych poděkovala všem, kteří mne podporovali a dodávali sil“.

Obhájkyně starostky, advokátka Jana Zwyrtek Hamplová, která se na samosprávu specializuje celou svou profesní kariéru a patří v tomto oboru mezi uznávané autority (mj. je držitelkou prestižního ocenění Právník roku 2019 právě v oblasti správního práva), od počátku tvrdila, že označit jednání starostky za trestné je ze strany státního zástupce projevem odborné neznalosti, a daný případ označila za zcela absurdní: „Starosta se má vždy jednat v zájmu obce, a to paní starostka dělala. Označit to, že se snažila získat a získala do rozpočtu peníze formou darů od těch, kteří vědomě ničili silnice, za trestné, bylo ze strany policie a následně státního zástupce mírně řečeno odvážná právní dedukce. Pokud soudce v rozsudku uvedl, že osoby, které poskytly dar, byly zcela svéprávné a uměly číst, vyjádřil tak ve své podstatě to nejvíce alarmující – že se z běžného lidského jednání vyrobila trestní kauza proti slušnému člověku“.

Advokátka vytýká zástupcům státu vysokou míru odborné neznalosti

„Obžalovat starostku za to, že způsobila obci prospěch, je skutečně precedentní unikát. Pokud policie a následně státní zástupce vydává darovací smlouvy za rozhodnutí o poplatcích (!), které v našem právním řádu ani neexistují (!) a nemůže je proto vybírat nikdo (!), tedy plete si dar s neexistujícím správním poplatkem, není to odborně omluvitelné. Co je dále alarmující je to, že svědkové jasně uvedli, že je o protizákonnosti přesvědčovala hlavně policie. Je pak na místě otázka, zda ještě žijeme v právním státě. Obec klasicky uzavřela darovací smlouvy, přijala do rozpočtu dary, a namísto ocenění této snahy a umu došlo k obžalobě starostky. O uzavírání smluv navíc rozhodli zastupitelé, takže je divné, že byla stíhaná jen starostka. A ještě jeden kuriózní moment je tu – darů bylo přijato v hodnotě přes 400 tisíc, předmětem obžaloby však byly smlouvy jen za 15.500,- Kč. Proč? Protože jen tuto skupinu několika lidé policie „přesvědčila“ o protizákonnosti. Ostatní trvali přes naléhání policie na dobrovolnost daru, a za starostku se postavili, bývalý starosta dokonce odepřel podepsat protokol o své výpovědi, a jeho obsah označil za lživý, neboť to, co v něm bylo, nikdy neřekl.“

Případ nyní čeká ještě standardní dohra

Stát ponese za špatnou práci policie a státního zastupitelství náklady řízení, tedy náklady na obhajobu, a dále bude starostka žádat omluvu a finanční satisfakci za zásah do svých osobnostních práv. Hodlá svým požadavkem 2,5 milionu Kč podpořit obdobné požadavky nespravedlivě stíhaných zastupitelů města Postoloprty a starostky a místostarostů obce Chropyně. Všechny zastupuje Jana Zwyrtek Hamplová, která tvrdí, že pokud stát lidem ze samospráv ničí svou neodborností životy, musí nést citelné, nikoli jen symbolické, následky: „Ti lidé jsou vláčeni tiskem, zasahuje to jejich děti, úzkou i širší rodinu, přátele, ohrožuje to jejich kariéru i lidskou pověst, u toho ještě dál musí řídit své obce a města, a jsou označování de facto za zločince. Náhrada újmy tomu musí prostě začít odpovídat, a my se o to aktuálně snažíme.“