Odborníkům nejvíce vadí, že rezort ve svém původním návrhu vytvořil prostor pro byznys spekulativních žalobců. Ministerstvo se zavázalo připomínky zapracovat a řadu paragrafů a dalších ustanovení dokonce zcela změnit. Dá se proto očekávat, že hromadná žaloba na americký způsob asi nebude.

Institut hromadných žalob se podle odborníků může stát ve stávající verzi nástrojem pro vydírání firem spekulanty, kteří mohou získat z odškodnění placeného žalovanou firmou až 30procentní provizi. Naopak částky, které obdrží samotní spotřebitelé, budou bezvýznamné. Odborníci dále upozorňují, že současná verze návrhu kopíruje model, který je zažitý v USA. Předkládaný návrh zákona je proto nutné přizpůsobit českému prostředí. V opačném případě to může mít nedozírné ekonomické i celospolečenské dopady.

Tím, kdo na hromadné žalobě v případě nepatrných nároků vydělá, nebudou podle odborníků spotřebitelé, ale spekulanti, kteří jí vyvolají. Jejich cílem právě v Americe často není snaha odškodnit spotřebitele, ale dosáhnout mimosoudní dohody – smíru, na který společnost raději přistoupí, než aby vedla dlouhé, finančně a především nákladné hromadné soudní řízení. Zvýšené náklady budou muset společnosti promítnout do svých obchodních modelů s rizikem, že výrobky a služby pro řadové spotřebitele zdraží.

Dále se může stát, že si největší podíl mezi sebou rozdělí právníci, kteří se o hromadnou žalobu starali údajně ve prospěch spotřebitelů. Nemalé jsou i obrovské náklady, které je nutné uhradit, a až poté si peníze rozdělí klienti. Pokud jich ale bude větší množství, třeba až několik tisíc, náhrada se tím podstatně sníží.

Dopady na firmy a spotřebitele

V USA někdy čelilo hromadné žalobě více než 83 % všech firem. Pokud by se na české prostředí aplikovala doslovná americká verze těchto žalob, jak ve své prvotním záměru počítalo ministerstvo spravedlnosti, pak by žalobám v České republice mohlo čelit zhruba 308 tisíc firem. To je 83 % z celkových 371 tisíc obchodních a akciových společností, které byly aktivní ke konci roku 2018.

Množství subjektů, které by se staly potenciálním cílem hromadných žalob, může podle odborníků přesáhnout adekvátní mez. Je zřejmé, že dopady na české podnikatelské prostředí by bylo v tomto směru devastující. Náklady na řešení rizik hromadných žalob nejsou obvykle  malé a citelně se dotknou hospodaření firem.

Například v USA celkové náklady firem na právní ochranu proti hromadným žalobám přesáhly v roce 2018 až 2 miliardy dolarů (více než 55 miliard Kč). Tato částka odpovídá například celkovým výdajům ministerstva dopravy za rok 2018. Navíc s rostoucími případy hromadných žalob se zvyšuje i vytíženost interních právníků na jejich řešení. V USA připadají na jeden případ v průměru 3 advokáti.

Možnosti firem tak může zcela přesáhnout i vyčlenění zaměstnaných právníků. Některé z nich takovým počtem specialistů nedisponují, a pokud ano, většina z nich bude pracovat na řešení hromadných žalob, což není příliš efektivní.

Příklady hromadných žalob v praxi

Mezi největší případy hromadných žalob patřila světoznámá kauza amerického obchodního řetězce Wal-Mart. Tři jeho zaměstnankyně podaly v roce 2000 žalobu na vedení společnosti kvůli údajnému diskriminačnímu jednání. Proces trval 11 let a soud nakonec rozhodl ve prospěch řetězce. Důležitým bodem tohoto případu bylo, že se hromadná žaloba týkala všech 1,5 milionů zaměstnankyň, což by se v případě, že by soud rozhodl v jejich prospěch, nepříznivě projevilo i na výši získané náhrady pro každou z nich.

Největší kauzou posledních let byl spor amerického výrobce sušenek Lenny & Larry's s několika jejími nespokojenými spotřebiteli, kteří tvrdili, že množství proteinu uvedené na obalech výrobků neodpovídá skutečnosti. V roce 2018 na firmu podali žalobu. I přes to, že společnost tvrdila a dodnes tvrdí opak, dohodla se v roce 2019 na mimosoudním vyrovnání. Vedení Lenny & Larry's tento krok odůvodnilo tím, že soudní spor je natolik nákladný, že by za dalších pět let firmě způsobil devastující ztráty. Mimosoudní vyrovnání pro ni bylo ekonomicky únosnější, než dlouhé roky trvající proces.

Jaroslav Michal