Jako národní protidrogový koordinátor jsem byl osobně zodpovědný za přípravu první vládní studie s názvem Hazardní hraní v České republice a jeho dopady (zpráva; 2014), která sloužila jako základní podklad k přípravě zákona č. 186/2016 Sb., Zákon o hazardních hrách. Dle záměru zákonodárce měl tento zákon sloužit především ke snížení nejzávažnějších dopadů hazardu na jednotlivce a jejich rodiny a ke snížení společenských nákladů hazardního hraní. Jak se uvádí v důvodové zprávě k tomuto zákonu v kapitole 3. Regulace v kontextu nákladů, výnosů a rizik: „Cílem regulace je snížit počet patologických, resp. problémových hráčů v populaci a snížit negativní dopady související s těmito hráči. Cílem je účinná regulace rizikových her, tedy takových, které splňují výše uvedené rizikové faktory, mezi něž patří především hraní na THZ (ať již mají podobu klasických elektromechanických výherních zařízení nebo interaktivních výherních terminálů) a obdobné hry provozované prostřednictvím internetu.“

Pro Vaši představu, vážené zákonodárkyně a vážení zákonodárci, se podle výroční zprávy Hazardní hraní v České republice v roce 2018, kterou schválila vláda ČR, jedná přibližně o 60 až 130 tisíc lidí postižených patologickým hraním. Podle studií se společenské náklady hazardního hraní pohybují mezi 8 až 16 miliardami Kč ročně (např. Společenské náklady na hazardní hraní, NUDZ, 2014). V současné době také díky tomuto zákonu klesá podíl nejrizikovějších her, které dle výše zmíněné vládní studie z roku 2014 představují především výherní automaty, a roste podíl nejméně rizikových her, kterými jsou loterie. Tento trend je ve smyslu politiky minimalizace škod trendem pozitivním a jistě jej nechceme měnit. Zřejmé však je, že ve všech kategoriích hazardních her (včetně loterií) je nedostatečně ošetřeno on-line prostředí, které skýtá vyšší rizika (a to i v případě loterií).

Na základě těchto faktů je zřejmé, že je nezodpovědné do takto problematického trhu vstupovat jakýmkoliv zásahem, aniž by byly předtím splněny následující kroky:

1. Realizace původně slibované vládní robustní studie, která by měla zhodnotit dosavadní trendy a dopady zákona, a to především hlavně z pohledu původního záměru zákonodárce. Je zcela proti smyslu věci měnit cokoliv pouze na základě potřeby většího výběru daní a tím případně riskovat zvrat v dosavadním pozitivním průběhu bez jasných ukazatelů vyplývajících z potřebné studie.
2. Realizace tzv. měkkého (nelegislativního) řešení situace, tedy výraznějšího řešení rozpočtového mechanizmu pro oblast prevence a systému pomoci a léčby patologických hráčů.
3. Realizace podrobného posouzení trendu nárůstu hraní v on-line prostředí a zvážení dalších kroků v adekvátní regulaci tohoto fenoménu.

Oproti tomu však prošlo dolní komorou Parlamentu bezprecedentní skokové navýšení pouze u nejméně škodlivých loterií, aniž by se kdokoliv zabýval specifickou situací v on-line prostředí; stejně tak nikdo neřešil případný mechanizmus asignace nebo převedení části prostředků z hazardních her do prevence a sítě pomoci patologickým hráčům a jejich rodinám. V této situaci alespoň na základě připomínek skupiny odborných nevládních organizací vznikl v Rozpočtovém výboru pozměňovací návrh poslanců Jiřího Dolejše a Romana Onderky, který Rozpočtový výbor doporučil Poslanecké sněmovně ke schválení. Působením různých „vlivů“ však tento návrh v závěrečném hlasování o daňovém balíčku a pozměňovacích návrzích neprošel. Naopak za velmi zvláštních okolností prošel nesystémový pozměňovací návrh, který předložil poslanec Ondřej Veselý, jehož nezodpovědnost dalece převyšuje původní vládní návrh: navyšuje daňovou sazbu pro nejméně nebezpečné hry na úroveň nejvíce rizikových tzv. automatů, čímž této jediné části trhu zvyšuje zatížení jednorázově o 12% s tím, že sazby u ostatních, výrazně nebezpečnějších druhů her, ponechává stejné.

Z výše uvedených důvodů navrhuji nyní změnu zdanění hazardního hraní vyčlenit z celého daňového balíčku a nejprve realizovat solidní socio-ekonomické studie, včetně dopadových odhadů, a teprve na základě těchto podkladů pokračovat v samostatném projednávání potřebných změn, které povedou ke skutečně preventivnímu řešení situace obřího problému hazardního hraní a jeho socio-ekonomických dopadů v ČR.

Předpokládám, že Senát ČR splní svůj úkol „pojistky“ a zákonodárné protiváhy Poslanecké sněmovny, zachová se v této oblasti státotvorně a vrátí dolní komoře tzv. daňový balíček s odkazem, že k tak zásadním zásahům do tak problematického industriálního prostředí je třeba nejprve mít k dispozici kvalitní podklady. 

K mému vyjádření se připojují další níže podepsaní zástupci organizací a pevně věřím, tak se také připojí další odborníci a organizace zabývající se prevencí a léčbou fenoménu patologického hraní.

Nabízím také tímto Parlamentu České republiky možnost se nad tímto tématem sejít s odborníky a teprve na základě odborného posouzení postupovat. Fenomén závislostí je tak vysoce odborné téma, že není možné zodpovědně tento úkol řešit na legislativní úrovni bez detailní znalosti všech relevantních informací.

Jindřich Vobořil, bývalý národní protidrogový koordinátor,

zakladatel Think tanku Racionální politiky závislostí

(https://jindrichvoboril.cz/think-tank/)

tel.: 725805865, email: jindrichvoboril2019@gmail.com

K dopisu se připojují:

Martin Svoboda, předseda Občané proti hazardu, z.s.

tel.: 734700762, email: stop.hazardu@centrum.cz

Matěj Hollan, ředitel A.N.O. – Asociaci nestátních organizací

tel.: 774956148, email: hollan.matej@gmail.com