Nejsem moralista, ani prudérní člověk, nicméně s různými názory, které hru morálně ospravedlňují, ne tak zcela souhlasím. Ponechám stranou kritizovanou nahotu, která může-li být v hraném  filmu, proč by nemohla být rovněž na divadelní scéně, pokud není předváděna nevkusně, amorálně a provokativně, přesto bych ke hře několik seriózních poznámek měl.

Především je to postoj k české vlajce, jakožto státního symbolu, kterou údajně herečka vytahovala s vagíny. Údajně proto, že jsem hru neviděl, vycházím tedy jen z dostupných informací. Řada obyčejných lidí a myslím, že pokud je nazvu „slušnými“ nebudou zařazeni mezi  tzv. ty „fašizující“, se nad tímto „aktem“ celkem oprávněně pohoršila. Pakliže podle senátorky Wagnerové se česká vlajka na divadelních prknech místo státního symbolu stává rekvizitou, nejsme daleko od toho, abychom se v jiném divadelním kuse dočkali toho, že českou vlajku bude někdo vytahovat přímo z řitního otvoru. A o nic nezákonného by zřejmě nešlo, protože by to mohlo být umělecky vyjádřen stav,  kam to až republika „dopracovala“. O paní senátorce Wagnerové jsem již dávno ztratil pozitivní hodnocení jakkoli byla „kdysi“ představitelka rozumného politického, společenského proudu, ale zastávat názor, že česká vlajka na divadelních prknech změní svůj charakter a tudíž, že s ní lze dělat všechno, je postoj paní senátorky, právničky, bývalé soudkyně stejně jako podobně uvažujících její názor schvalujících, z hlediska soudnosti opravdu na pováženou.

Připouštím, že česká vlajka je jindy a jinde často velmi drasticky zneužívána a je jen otázka, zda to lze považovat za její znevažování, zneuctívání atd., a zda takové jednání je nebo není v rozporu se zákonem o státních symbolech. Ja  skutečnosti a zkušenosti ukazují , máme mezi sebou celou řadu politiků, „vyspělých“ demokratů v demokratických stranách (ODS, TOP 09, KDU-ČSL, STAN, ostatní jsou „už“ nedemokratické), bohužel o to méně vlastenecky smýšlejících, tedy vlastenců. Tito „demokraté“, mezi které patří i problematický profesor páter Halík však mají představu, že mezi formy  uměleckého ztvárnění nějaké myšlenky je vhodné strčit třeba i státní vlajku do vagíny. Tím se dostáváme do situace, že v rámci gender a multi společnosti budeme tolerovat i např. obnažování se nebo soulož na veřejnosti, protože by to také mohlo být podle nějakého psychopatického umělce považováno za vyjádření nějaké „silné emotivní a protestní“ umělecké myšlenky.