Já bych to viděl poněkud odlišněji. Paní Šabatová je proslulá svým ortodoxním přístupem k prosazováním některých pro nás abstraktních zásad, nebo pravidel, pokud nejde zrovna o zákon. Jeden z posledních je její souhlas se zákazem fyzických trestů u dětí. Myslím, že tento názor je svým způsobem abstraktní. Tím nijak nechci říct, že jsem pro trestání dětí, ovšem otázka je, o jaký způsob či formu tělesného trestu jde. Také se domnívám, že zakázat i tu „výchovnou“ facku je opravdu přehnané.

Jak z titulku vyplývá, paní Šabatová říká, že dospělé (lidi) fackovat taky nemůžeme. Ptám se, to myslíte vážně, paní Šabatová? A co ta facka paní P. Procházkové redaktorovi Sputniku Vladimíru Frantovi, to jí asi nechtěně uletěla ruka, když ji chtěla „ze sympatií“ podat redaktorovi? Co facka, resp. pohlavek pana Macka panu Rathovi? Nebo pan „Mirda“ Kalousek a fackování na ulici? Ještě si myslíte, že dospělé nemůžeme fackovat?

Naprostý zákaz fyzických trestů u dětí má své nebezpečné úskalí. Je nad vší pochybnost, že pokud dojde k naprostému zákazu fyzických trestů u dětí, tedy včetně té „výchovné facky“, může dojít k narušení vztahů mezi rodiči a dětmi. Bude-li takový zákaz existovat, nepochybně tuto skutečnost zaregistrují i děti, protože je o tom bude informovat škola. V případě, že by ze strany rodičů došlo třeba k té výchovné facce, dítě by se mohlo rodičům pomstít tím, že by je „prásklo“ ve škole, resp. na sociálce apod. A jak známe služební horlivost některých „ouředníků“ ,resp. „ouřednic“, mohlo by to mít pro rodiče nedozírné následky.

Averze dětí vůči rodičům, kteří výchovnou fackou (ale nikoli bitím) chtěli usměrnit jednání nebo chování svého dítěte, může přerůst až k nenávisti, zvláště budou-li rodiče za své jednání potrestáni. Ze strany rodičů lze totiž očekávat jen minimální pochopení pro jednání svého dítěte, které „žalovalo“ jen proto, že bylo potrestáno za své jednání, kterým si vysloužilo trest, tedy jen tu obyčejnou „facku“!

Zmocněnkyně pro lidská práva JUDr. Válková zase říká, že trestem by nenazývala "lehký políček" (myšleno tzv. výchovný) dítěti za násilné chování, se kterým by souhlasila, naopak facka jen za odmlouvání je už podle ní za hranou, tedy ponižující, a tu zásadně odmítá! Říká, že člověk má mít argumenty na to své dítě usměrnit. Doporučuje účinný trest, mj. jeden z nejúčinnějších: Ten tablet bude teď tři dny schovaný, k počítači se vůbec nedostaneš, televizi nepustíš. To je prý lepší než deset facek! Ale ouha, paní zmocněnkyně Válková si vzala příměr, že by tento trest mohl být lepší, než „deset“ facek (to by už byla pořádná nakládačka)! Ptám se, tři facky by nestačily? Možná by děcko spíš sneslo nějakou tu facku, než by mělo mít tři dny „zaracha“ na tablet, PC a TV! Nebo se mýlím?

Svým způsobem by takový trest byl možná dobrým řešením, ovšem i tady je možnost narazit na problém. Bude-li totiž dítě potrestáno tím, že mu bude na tři dny zakázáno používání tabletu, zakázán počítač nebo dívání se na „telku“, může to být posuzováno jako omezování osobní svobody, navíc by to mohlo i narušit duševní vývoj dítěte. Nepochybně by na to paní ombudsmanka dřív nebo později poukázala, protože by se jí jistě doneslo, že děti jsou tímto nedemokratickým způsobem trestány. Osobní svoboda, nemýlím-li se, se vztahuje i na děti.

Domnívám se a z vlastní zkušenosti mohu říct, že přiměřené fyzické tresty dětí nemohou dítěti ublížit. Záleží však jak na intenzitě tak také na způsobu provedení fyzického trestu. Stejně jako já, tak snad všichni moji vrstevníci jsme nějakou tu facku, někdy i pořádnou nakládačku, dostali. Přežili jsme ty tresty ve zdraví (píši v množném čísle, protože přes vědomí, že můžeme být a také jsme byli znovu trestáni, tedy biti, jsme si své dětství užívali jako správní kluci a holky) a pokud někoho z nás časem neschvátila nějaká vážná nemoc a neumřel, jsme tu dodnes!

Dnes je jiná doba. To co bylo z dnešního pohledu dříve normální, dnes je považováno za nenormální, co dříve všem vyhovovalo, co bylo dobré, účelné, osvědčené, prospěšné a praktické, se muselo změnit. Ne snad proto, že by to bylo špatné, ale prostě proto, že to bylo všechno v době vlády komunistů, což se jaksi nelogicky, v demokratickém režimu nemohlo strpět. A mezi ty současné „klady“ kapitalistické demokracie patří i (katastrofální inkluzivní) vzdělávání a výchova dětí , proto bylo nutné upravit i jejich systém a způsob vzdělávání a výchovy a současně „umravnit“ rodiče pro jejich demokratickou výchovu svých dětí.

Dnes se žádá, aby děti nebyly fyzicky trestány, resp. fyzické tresty dětí byly zakázány. Budiž, budeme si hrát na lidumily a bolestínky, ale je tu problém. V rámci v současné době prosazování mulikulturního světa někteří „šlechetní a dobrosrdeční“ lidé požadují do ČR přivézt cizí děti (spíše výrostky), kteří jsou vychováni v duchu islámu, které ctí Korán a zákon Šaríja. Pokud to těmto „dobroserům“ ještě nedochází je na místě otázka: víte, jaká bude jejich budoucnost, jste si jisti, že se z nich také nestanou mladí islamističtí bojovníci, alias násilníci a teroristí, kteří v duchu Aláha budou přetvářet naši (resp. evropskou) kulturu, víru, styl a způsob života atd?

Paní ombudsmanky Šabatové bych se také zeptal, jak bude například řešit případné rodiny imigrantů, které asi budeme muset mimo limity povinni přijmout, až budou uplatňovat ty své rituály, když u malých děvčátek budou vykonávat např. „obřízku“ a jiné muslimské zvyklosti?

Bude „obřízka“ považována za týrání dítěte, nebo to bude považováno za jejich „vnitřní“, tedy etnicko-kulturně-tradiční záležitost? Odpověď by byla nasnadě.