Občan Fiala, jak se předvolebně populisticky nazval předseda ODS, velkohubě promlouvá k nejen svým příznivcům, ale bláhově doufajíc i k jiným občanům. Pozice ODS mezi voliči není nadvakrát příznivá, vzhledem k dřívějším preferencím až mizerná. Pan Fiala se proto rozhodl nejen zviditelnit sebe a prosazovat ODS, ale velmi, opravdu velmi neskromně, namyšleně a nadutě pronáší silná slova o tom, jak prý jsme na tom dobře, když „jsme spolu“ a tvrdí, že

„Společně existuje šance, jak tuto zemi zachránit!“
„Spolu totiž máme na víc“.
„Spolu máme na víc než na nekonečné hádky na sociálních sítích.“ „
„Spolu máme na víc než na tuto nezodpovědnou vládu amatérů,“
„Spolu máme na víc než být zemí, která se klaní před východními mocnostmi a ptá se jich na svolení, kterou sochu můžeme, nebo nemůžeme mít na náměstí našich měst!
„Spolu máme na víc než nějaký miliardář, který k tomu svému obrovskému majetku přišel bůhví jak. A ještě si myslí, že si celou naši zemi může koupit,“
„Proto vám všem, nejen jako politik, ale jako občan Petr Fiala, slibuji, že udělám vše pro to, abychom tento náš společný potenciál nepromarnili. Jsme na dobré cestě, tak to pojďme dotáhnout,“

Zkusme se zamyslet nad tím, co pan Fiala řekl, nakolik je to pravda, a nakolik je to taské reálné. Pan Fiala se domnívá, že je třeba zachránit tuto zem a že k tomu existuje reálná šance. Zapomněl však zmínit, v čem spatřuje ohrožení naší země, protože těch možností je hned několik. Jedna z nich a domnívám se, že je to to hlavní nebezepčí, je pokročilá tendence vlastizrádství. V této souvislosti stojí za připomenutí, že pan prof. Fiala je dlouholetý předseda Moravského zemského výboru české sekce Panevropské unie (Paneuropa-Union Böhmen und Mähren), což zrovna nesvědčí o jeho vztahu k vlasti, jeho českém vlastenectví. 

Pan Fiala ovšem bude zcela nepochybně mluvit o jiných důvodech nebezpečí, které hrozí naší zemi. Jak naznačil o nebezpečí, které vidí v klanění se před východními mocnostmi, když bychom se zřejmě měli klanět, ne-li mlátit hlavou o zem, směrem k západním mocnostem. Takže jde o jasný antirusismus, rusofobii apod. Dle pana Fialy  je pro opoziční pravicové politiky ponižující respektovat sochy a památníky lidem, kteří se zasloužili o naši svobodu když říká, že se prý musíme ptát (nemusíme, je to lež) na svolení, kterou sochu můžeme nebo nemůžeme mít, či lépe řečeno chceme odstranit z našich náměstí! Zato ale můžeme proti vůli většiny občanů nechat postavit obnovený Mariánský sloup, nechat si kálet na hlavu nějakým promiskuitním starostou a oslavovat osvobozením ČR armádou USA, která se na osvobození podílela když moc tak z 5 %.

Panu prof. Fialovi v cestě za jeho slávou, která by se měla dotýkat hvězd (pohříchu nejspíš těch amerických) leží balvan s prozaickým jménem Andrej Babiš, o kterém neváhá mluvit jako o nějakém miliardáři, který k tomu svému obrovskému majetku přišel bůhví jak. On moc dobře ví, jak premiér Babiš ke svému majetku pořiše, ale jako demokrat, požívající právo svobody slova a poslaneckou imunitu si může dovolit jiného člověka nevybíravými způsoby sprostě pomlouvat, osočovat a urážet jej, protože závist a jeho životní touha po postu premiéra s ním obrazně řečeno, mlátí o zem.

No a aby pan předseda ODS Fiala dokázal, že není žádná politická nula, může se se svými populistickými kecy přímo roztrhat. Zřejmě v domnění, že udiví svou prostotou, když se nazval občanem a jako občan Fiala předkládá své falešné představy, nereálné ambice a falešné vize, slibuje co nelze splnit, jedním slovem „fialové“ chucpe. Protože když ne jako politik, jak asi jako samostatný občan může lživě prohlašovat, že  slibuje, že udělá vše pro to, abychom tento náš společný potenciál nepromarnili. Že jsme na dobré cestě, tak to pojďme dotáhnout,“  a jen zapomněl dodat „do pekel!“. Zřejmě je přesvědčen o tom, že na jeho charisma (uf!) a již notně zbytnělé ego se občanská veřejnost nalepí jako muchy na mucholapku.     

Chělo by se říct, pane profesore, resp. občane Fialo, nenechte se vysmát, ale už jaksi ze škodolibosti není od věci si říct, ať to zkusí, ať si narazí ten svůj andělský ksicht  na občanskou realitu. Aprotpó, jakkoli není premiér Babiš můj šálek kávy, tak si jej rád  nechám podstrčit, než tu uslinatou žbrindu, kterou nabízí zoufale ctižádostivý a notně prolhaný „občan“ Fiala. K tomu jen malá poznámka. Raději s miliardářským průserářem Babišem v čele, než s profláknutým adělem Fialou v zádech.