Jsme malá otevřená ekonomika, závislá zejména na exportu. Tuhle větu můžeme slýchat nebo číst takřka denně a asi je to pravda. Jak tedy jsme na tom s exportem?

O jeho významu je zřejmě přesvědčena i vláda a proto se rozhodla jej podporovat. Stanovila dvanáct prioritních zemí, do nichž bude ona podpora směřovat. Jedná se hlavně o země asijské, jmenovitě Čínu, Indii, Irák, Kazachstán, Turecko a Vietnam, z amerického kontinentu potom o Brazílii, Mexiko a Spojené státy americké a v Evropě o postkomunistické země Srbsko, Ukrajinu a Rusko.  

Ne, že by export do jiných zemí nefungoval; do sousedního Německa například směřuje dnes třikrát více zboží než do všech prioritních zemí dohromady. Ale právě proto má být export do uvedených zemí podporován, protože dnešní stav je neuspokojivý. Do Indie, nebo do Srbska zaznamenala Česká republika dokonce oproti minulému roku mírný pokles, do Brazílie vývoz stagnuje.   

Vládní podpora má zahrnovat – jak píší Lidové noviny – semináře a školení, poskytování informací, analýzy trhů, poradenství a služby exportérům i pomoc při financování účasti na zahraničních veletrzích. Poněkud nepovzbudivě na toto téma však zní informace, že meziroční růst vývozu do uvedených zemí byl stejný, nebo dokonce mírně vyšší před zavedením oné podpory.  

Věřme, že v příštích letech se uvedený zájem a podpora státu v oblasti exportu i v těchto regionech projeví. Mluví pro to i studie renomované firmy Deloitte, která předpovídá podstatný vzrůst světového exportu do rozvíjejících se ekonomik Indie, Číny a Brazílie.  

Vládní podporu vítá i předseda Asociace exportérů Jiří Grund, který říká, že „dobývání nových trhů s odlišnou kulturní a politickou atmosférou je vždycky obtížnější, než posilování pozic na trzích, na nichž jsme již určité postavení získali“. Pronikání na exotické trhy bývá velmi komplikované a mnohdy bez tamního experta na české straně nemají české firmy naději na úspěch. Je to ovšem i záležitost umění obchodovat, k čemuž by měla přispět ekonomická diplomacie, zejména pomocí při seznamování českých a zahraničních podnikatelů. Dle slov generálního ředitele firmy Brisk, která má i výrobní závody v Rusku, musí vlastní byznys už dělat ale firmy samy, samy už musí rozšiřovat kontakty v té které zemi.  

Pro malou otevřenou ekonomiku s nemalým umem výrobců, není ale asi jiné cesty, než disponovat efektivním exportem.