Jakákoli věc připomínající smysl solidarity a pomoci druhým lidem je dnes nežádoucí. Tato péče má být garantována státem. Děti do sedmi let a hlavně jejich rodiče mají zákonný nárok využívat tyto služby. Bez nich je výchova zdravotně postiženého dítěte velmi složitá a někdy i nereálná. Co se to s námi a tímto státem děje, když se jedním šmahem pera odstrčí potřební? Na místo Karolíny Peake a její samúčelný úřad je 25 milionů, ale na mnohem důležitější projekty se nenajde nic.

SLEDUJEME TÉMA Babybox

To co je zcela běžné v zahraničí, je v naší vlasti ničeno. Problematika zdravotně postižených se obrazně řečeno vrací zpátky na stromy, ze kterých se po dvacet let velmi těžko dostávala. Stačí na vlivná místa nasadit antisociálního ministra, do krajů dát podivné hejtmany a začít vykládat pohádky o šetření, protože tato země je jako u snězeného krámu. Nějací malí prcci a ještě k tomu zdravotně postižení nikoho nezajímají. No co, stejně většina lidí aní neví co to ta raná péče u zdravotně postižených je.

Ministr bude klidný, ministerstvo také. Jediný, kdo zůstane rozčarovaný budou maminky zdravotně postižených dětí a provozovatelé těchto služeb. Služba rané péče například radí maminkám jak a co mají nejlépe dělat při péči o zdravotně postižené děti, zapůjčuje speciální pomůcky, nabízí konzultace s psychologem a rehabilitačním pracovníkem, pomáhá při výběru předškolního zařízení, nabízí základní sociálněprávní poradenství, poskytuje speciální pedagogy, kteří pomáhají snižovat následky zdravotního postižení, pomáhá také při setkávání rodičů se zdravotně postiženými dětmi. Maminky si tak mohou předávat navzájem své zkušenosti, rady a postřehy.

Toto všechno za mě nebylo. Když jsem byl malý, existoval pouze ústav nebo péče v rodině. Maminka se nemohla nikoho zeptat, nemohla získat radu, dokonce byly potíže s rehabilitací a dalšími věcmi. Střediska rané péče toto všechno zlepšují. Poskytují odbornou pomoc zdravotně postiženým dětem.  Máme se snad vrátit do starých předrevolučních dob?

Všechno dobré je ve jménu nedostatku peněz ničeno. Dochází ke krácení dotací pro centra rané péče a to rovnou v průměru o polovinu. Přitom takové středisko rané péče je 11 krát levnější než péče v kojeneckém ústavu. Místo aby stát byl rád, že je o zdravotně postižené děti postaráno daleko levnější cestou, tak se stále zkracují dotace. Díky ministerstvu práce jsou střediska rané péče ve velmi vážných potížích. Některá zařízení musí propouštět své pracovníky, omezují své služby, nebo zkrátka pracují na dluh.

Přitom zde není potřeba přidávat nějaké miliardy. Celou situaci s ranou péčí by pomohlo vyřešit několik desítek milionů korun. Ministr Drábek se k tomuto všemu tváří jako kdyby byl hluchý. Na jednu stranu má 3 miliony na speciální "uzdravovací" komise, na jednu stranu má více jak 5 miliard na sociání karty, ale pouhých pár desítek milionů nenajde na řešení problematiky péče o nejmenší a nejmladší zdravotně postižené občany.  Pan ministr Drábek a hejtmani krajů by se měli stydět. Politikaření, kšeftování s vládními místy jde Nečasovu spolku a krajským samosprávám skvěle, ale pomoc potřebným a nemohoucím je pro tyto politiky nemožná.

Přitom raná péče může včasnou pomocí i zdravotní postižení vyléčit. Jsou případy, kdy byly děti "odsouzené" lékaři k oslepnutí a pouze díky péči odborníků z center rané péče tyto děti vidí a vyléčily se. Už jen proto je tato služba velmi ale velmi důležitá. V průměru se náklady na jedno dítě ve střediscích rané péče pohybují kolem 33 000 korun ročně. Stejná péče v kojeneckých ústavech by stála 330 000 korun.

Kraje se handrkují s ministerstvem o to, kdo může za to, že není dostatek peněz. Sociálnědemokratičtí hejtmani chybu svalují na Drábka a Drábek naopak na kraje. Politici se handrkují, ale služby jsou ohroženy. Hrozí, že dojde k zániku péče o malé zdravotně postižené děti. Stát platí služby rané péče dotacemi neziskovým organizacím, ale kraje tyto dotace přiškrtily, a tak nejsou finance. Mnohé neziskovky dostaly dokonce čtvrtinu nebo polovinu toho co před rokem.

Stát snížil dotace na sociální služby v průměru o 10 %. Podívejme se třeba na Středočeský kraj. Ten dostal na sociální služby oproti minulému roku o 100 milionů korun méně. Středočeský kraj však 10% snížení dotací neprovedl ve všech sociálních službách stejně. Domovům důchodců a ústavům pro zdravotně postižené nebyl snížen rozpočet ani o jednu korunu. Veškeré šetření se tak ve Středočeském kraji projevilo právě na rané péči. Kraje říkají, že Drábek šetřil a Ministerstvo práce říká, že kraje odebíraly špatně. Politický pingpong odnesou opět zdravotně postižení.

Podobně se zachovaly ostatní kraje. Ubíralo se právě na rané péči, aby mohla být zajištěna péče v jiných službách. Na kom je tedy hlavní vina? Především by Drábek měl zvýšit dotace do sociálních služeb. Zatím však na jakákoli zvyšování dotací neslyší.

Co bude se zdravotně postiženými dětmi? Rodiny dětí se zdravotním postižením se nemohou sebrat a najednou demonstrovat. Copak si Drábek neuvědomuje, že raná péče je velmi důležitá? Pokud dojde k zániku rané péče, je také možné, že mnoho dětí skončí v kojeneckých ústavech. Uvědomuje si stát, že těmito kroky neušetří ani korunu?

Vyšlo na blogu idnes, publikováno se souhlasem autora

Ilustrační foto: Hans Štembera

Související:

Zakladatel babyboxů: OSN kritizuje, i když o věci nic neví

Pěstoun Dobeš o svěřenci: Táhlo ho to k romské subkultuře. A kradl

Kocáb má nového protivníka. Jmenuje se babybox

Plzeň má konečně svůj babybox, raduje se hejtman Chovanec