Podle mého názoru, tento průzkum, na první pohled velmi objektivní, de facto potvrzuje základní principy politiky ČSSD v minulosti, ale také v současnosti. Je zřejmé, že lidé hodnotí význam bydlení, resp. svou spokojenost či nespokojenost s ním, především podle své osobní bytové situace a podle toho, jak vnímají vlastní životní úroveň. Je nesporné, že vysoce kvalitní bydlení je důležitým faktorem vysoké životní úrovně toho kterého občana. Podle průzkumu je 41% občanů nespokojeno se současným stavem v oblasti bydlení v ČR, naopak 31% je spokojeno a 28% má neutrální postoj k dané problematice.

Lidé podle průzkumu projevují vysokou sociální empatii, protože si dobře uvědomují, že bez bydlení není rodiny, že rodina vlastně nemůže plnit svou funkci, především pak dobře vychovávat své děti.

Tak např. pro širokou veřejnost (prakticky pro čtyři pětiny občanů) je nepřijatelné, aby docházelo ke stěhování těch, kteří nemají na nájem v bytě, na ubytovny či azylové domy. Lidé se také cítí solidární ve vztahu k osamělým seniorům, kterým zůstává minimum peněz na jejich život, a to v důsledku vysokých cen energii anebo prostě proto, že nevědí, jak a kde si zařídit příslušné sociální dávky.

Pro 87% lidí je neakceptovatelné, aby děti žili v azylových domech nebo na ubytovnách, či v silně přelidněných bytech anebo v jiném nevyhovujícím bydlení. Tito lidé by měli mít možnost získávat sociální bydlení. Nejvíce iritující (pro 88% respondentů) je to, že oběti domácího násilí musí zůstávat ve společném bytě s násilníkem. Také oběti domácího násilí by podle většiny lidí měli přednostně dostávat sociální byty. Důležitou otázkou pro českou veřejnost (pro 95% dotázaných) je to, aby děti vyrůstali v rodině. 94% je proti obchodu s chudobou a také pro rychlé vystěhování neplatičů nájmů.

Veřejnost chce také posílit dostupnost bydlení s tím, aby v každém větším městě bylo zřízeno kontaktní pracoviště, kam se lidé v bytové nouzi mohou obrátit pro pomoc. Tedy, podle názorů Čechů, by měla každá domácnost mít možnost bydlet v odpovídajícím bytě.

To ovšem znamená, zvýšit dostupnost bydlení, ale také posilovat práva nájemníků. A dát možnost těm nájemníkům, kteří plní své povinnosti, získávat od majitele postupně dlouhodobější nájmy na byt, v němž roky bydlí.

Lidé také chtějí ve velké většině posílit institut družstevní bydlení.

Téměř dvě třetiny (62 %) dotázaných si myslí, že by Romové měli dostat šanci na bydlení tak, aby nebyli předmětem obchodu s chudobou. Na druhé straně si ovšem veřejnost nepřeje přidělovat sociální byty nezaměstnaným, Ukrajincům a Romům…

Vyšlo na Vasevec.info. Publikováno se souhlasem vydavatele