A tak těžko můžeme očekávat, že se v nějaké analýze ČNB objeví zcela objektivní zhodnocení v důsledku rozhodnutí Singerova vedení ČNB z listopadu 2013, kterým byl na několik let zmražen „kurz české koruny ve vztahu k euru v poměru 27:1“. Tedy jinak řečeno 27 korun za jedno euro. A to vše v situaci kdy již koruna ve vztahu k euru zpevnila již pod úroveň 1:25. Bylo to nepochybně chybné rozhodnutí, které za více než tři roky, kdy bylo realizováno, znamenalo vytištění dvou bilionů korun peněz, za které ČNB nakupovala na finančních trzích eura, aby udržela nesmyslný kurz.

Kdo na tom vydělal? Nepochybně vývozci. Tedy čistí vývozci, tedy ti, kteří se zabývají jen vývozem hotových výrobků. Ty firmy, které dovážejí suroviny a polotovary ze zahraničí a současně vyvážejí hotové výrobky, již na tom byli jinak. A kdo na tom prodělal? Čeští občané, kteří jezdili na dražší dovolené a nakupovali dražší zboží z dovozu, nežli by bylo zboží, které by bylo dováženo například v kurzu 1 euro ku 23 nebo 24 korunám. Samozřejmě prodělal celý český průmysl a české národní hospodářství, proto, že jsme byli nuceni nejmodernější světové technologie dovážet možná o 10 či o 15% dráž, nežli bylo nutné. Tedy pokud by nedošlo k onomu špatnému rozhodnutí vedení ČNB v listopadu 2013.

Dá se říct, že tento krok Singerova vedení ČNB způsobil neochotu mnoha a mnoha českých firem modernizovat své výrobní prostředky. A tedy přispěl k jisté retardaci českého průmyslu. Je dobré si také připomenout, kdo tehdy v listopadu 2013 tento krok vedení ČNB kritizoval. ČNB udělala své rozhodnutí ve chvíli určitého interregna, tedy bezvládí nebo spíše mezivládí, kdy po volbách do sněmovny sice ještě existovala Rusnokova vláda, ale byla zcela bez mandátu a tak jediný, kdo z aktivních politiků postup ČNB kritizoval, byl Miloš Zeman. A z těch mimo aktivní službu jsem to byl prakticky jen já.