Přitom se jedná o sdružení zemí, které je svým významem v podstatě souměřitelné se sdružením ïG7. BRICS soustřeďuje pět velmi významných zemí: Brazílii, Rusko, Indii, Čínu a Jihoafrickou republiku. 

Čtrnáctý summit proběhl minulý čtvrtek virtuální formou v Pekingu a jeho tématem byla „podpora vysoce kvalitního partnerství BRICS, zahájení nové éry globálního rozvoje“.

Virtuální summit byl také velkou příležitostí, vyvést z určité izolace, do které se dostalo únorovou invazí svých vojsk na Ukrajinu, Rusko. Na summitu tedy také vystoupil ruský prezident Putin, který vyjádřil přesvědčení, že země BRICS mu pomohou překonat sankce ze strany Západu a že např. indické sítě supermarketů získají významný podíl na ruském maloobchodním trhu. A že se bude zvyšovat podíl čínských automobilů na ruských silnicích NS úkor západních.

Se zásadním projevem vystoupil také hostitel, čínský prezident Si. Ten vyzval světové společenství

1)  k uplatnění skutečného multilateralismu, k udržování mezinárodního systému, jehož jádrem je OSN a mezinárodní řád, založený na mezinárodním právu. To by znamenalo opustit mentalitu studené války a postavit se proti jednostranným sankcím a zneužitím sankcí. Nahradit hegemonistické snahy širokým společenstvím se sdílenou budoucností.

2)   posílit mezinárodní protiepidemickou spolupráci a společně chránit lidské životy a zdraví.

3)   zajistit bezpečnost a plynulost průmyslových a dodavatelských řetězců, vybudovat otevřenou světovou ekonomiku; odstranit hlavní rizika, kterým čelí světový rozvoj a dosáhnout tak stabilního ekonomického růstu.

4)   podporovat udržitelný rozvoj, zvýšit investice do snižování chudoby, zajištění potravin, vzdělávání, zdraví a dalších oblastí. Podporovat provádění Agendy OSN 2030 pro udržitelný rozvoj, který by umožnil dosáhnout silnějšího, zelenějšího a zdravého globálního růstu.

Účastníky summitu byla přijata tzv. „Pekingská deklarace“. Podle této deklarace by se měla posílit v OSN role Brazílie, Indie a Jižní Afriky. To např. může znamenat, že by se tyto tři země mohly stát do budoucna – podle kolektivního názoru zemí BRICS – stálými členy Rady bezpečnosti OSN.

Lidská práva by dle této deklarace neměla být prosazována „za použití dvojího metru“. Což je pochopitelně poznámka určená pro USA. V deklaraci se objevuje také požadavek na zrušení patentové ochrany vakcín proti koronaviru tak, aby je mohly vyrábět samotné rozvojové země a tedy za nižší ceny.

V deklaraci se neodsuzuje ruský útok na Ukrajinu, jen se uvádí: „Podporujeme rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou“.

Možná, že pro někoho je spolupráce zemí jako jsou Indie a Čína trochu překvapivá. Tyto země mají v himálajské oblasti, kde hranice byly vytyčeny kolonizátory, řadu územních sporů.

Nicméně zdá se, že jsou připraveny k vzájemně výhodné spolupráci. Indie už od sovětských časů úzce spolupracuje s Ruskem v hospodářské i vojenské oblasti. A hodlá v této spolupráci, kdy se dřívější Sovětský svaz a pozdější Rusko na mezinárodní scéně několikrát angažovali ve prospěch Indie, pokračovat i do budoucna.

Na druhé straně, protivník Indie na indickém subkontinentu, Pákistán, velmi úzce spolupracuje v ekonomické oblasti (výstavba dálnice přes Pákistán od čínských hranic a vybudování přístavu na břehu Indického oceán), s Čínou. Vlastně se jedná o strategické partnerství obou těchto zemí.

Čína a Brazílie velice zintenzivnily v posledních letech své vzájemné hospodářské vztahy. Čína rozšiřuje svou 5G síť v Brazílii. Brazílie je vděčným odbytištěm levného, kvalitního čínského spotřebního zboží potřebného pro nízkopříjmové vrstvy Brazilců.

Rusko je hlavním dodavatelem hnojiv do Brazílie, jež je vývozcem číslo dva masa a vývozcem kávy číslo jedna.

Prostě mezi jednotlivými zeměmi BRICS se během let vytvořily úzké hospodářské vazby a sdružení BRICS se stává čím dál přitažlivějším gravitačním polem pro spolupráci s dalšími zeměmi. Mám na mysli Indonésii s více než čtvrtmiliardou obyvatel.

Čína v současné době rozvíjí největší světový ekonomický projekt 'Pás a stezka je o pomoci státům rozvojového světa v Asii, Africe a také v zemích Latinské Ameriky. Projekt, zahájený v roce 2014 si vyžádá použití jednoho bilionu amerických dolarů na výstavbu nové infrastruktury v desítkách zemí rozvojového světa. Část těchto peněz bude použita také v Evropě.

Na summitu G7 se objevují úvahy lídrů západního světa, podle kterých by mělo dojít v nejbližších třech letech z iniciativy těchto zemí k obřím investicím v rozsahu 600 mld. dolarů do rozvoje infrastruktury v zemích rozvojového světa. To je chvályhodná iniciativa, která možná trochu pozdě, s ohledem na čínskou konkurenci, ale přece, pomůže infrastrukturními investicemi rozvojovému světu k hospodářskému rozvoji.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele