Chlapci se sešli u piva, v banketce v hotelu Maria v centru Ostravy. A celé jamboree nevedl nikdo jiný, nežli neúspěšný kandidát na předsedu ČSSD Petříček. Pochopitelně se zúčastnil také hejtman Pardubického kraje, Netolický, nemohl chybět ani nedávný místopředseda ČSSD, Šmarda a mj. také starosta Brna – Líšně, Štefan.

Chlapci mají starost o to, zda ČSSD může přežít. Ale o to se měli zajímat především před volbami. Zapojit se plně do volební kampaně stále ještě své strany. A co si mysleli tito lidé, kteří se chovali před volbami často jako pátá kolona, že bude s ČSSD v případě neúspěchu? Bude pak vzkvétat?

Situace, ve které strana nyní je, je pochopitelně kritická. Ale to, že je ČSSD na sestupné trajektorii svých volebních výsledků, muselo být každému jasné už od roku 2012. Politika Sobotků, Dienstbierů prostě šťastná a zejména úspěšná nebyla. Především jejich zásluhou a pak také zásluhou celé řady skandálů převážně korupčního charakteru představitelů strany v krajích a ve městech se pozice sociální demokracie drolila, drolila, až se rozdrolila.

Voliči nemilují rozhádané strany. To, co předvedli např. Netolický s Petříčkem ve vztahu ke svému předsedovi těsně po Vrběticích, to byla rána dýkou do zad. Spolupracovat s „investigativci“ Seznamu Zprávy, to se rovná snaze o demontáž vlastního vedení, které pár dní předtím uspělo na mimořádném sjezdu.

Je škoda, že Petříček sám neprojevuje sebemenší sebereflexi. Není toho zřejmě schopen, chová se vždycky jako hroch v porcelánu. Měl by pochopit, že svou na odiv dávanou protiruskou politikou á la Schwarzenberg odpudil za dobu svého působení v pozici ministra zahraničí celou řadu voličů, kteří dříve volili sociální demokracii. A pokud on vyzývá k přípravě komunálních voleb, je zřejmé, že má také krátkou paměť. Jak si může myslet, že např. v komunálních volbách v Praze by právě on mohl oslnit, když naposledy „oslnil“ při volbách do Zastupitelstva v Praze 7 famózním volebním výsledkem 1,7% hlasů. Petříček také nikdy nic nevyhrál, ani nikdy nebyl aktérem nějakého volebního úspěchu, jako např. úspěšný volební manažer. Jeho jedinou „předností“ je jeho kamarádšaft s Pochem a několika novináři, kteří o něm píší jako o „moderním sociálním demokratovi“, aniž by kdy upřesnili, v čem ta jeho modernost vlastně spočívá. Koncept pražské levicové kavárny, kterou Petříček spolu s Pochem vyznávají, je politicky zcela úchylný. Připomenu jen, že ještě na začátku tohoto roku v průzkumech veřejného mínění v Praze měla ČSSD pouhopouhá 2%. J. Maláčová to vytáhla na 4% a myslím, že jasně předvedla, kdo by měl být v čele příští kandidátky ČSSD do pražského zastupitelstva. Ne Petříček, který ČSSD odhání hlasy, ale Maláčová.

Hejtman Netolický postupuje politicky obratněji, ba přímo od lesa. Má dlouhodobou neformální dohodu s pravicovými stranami v Pradubickém kraji, která mu zaručuje podíl na moci. A protože se svou kandidátkou pro krajské volby, složenou z velké části z komunálních politiků, politicky vlastně indiferentních, jimž je sociální demokracie vcelku lhostejná, měl o něco více hlasů než jeho pravicoví oponenti – a zároveň političtí přátelé, stal se hejtmanem. Takže rukou společnou a nerozdílnou Netolický spolu s pravicí udělali v kraji koalici. Je to model hodný následování v celé ČSSD? Myslím si, že nikoliv. Udělat ze sociální demokracie jen jakou franšízu bez pevného ideového ukotvení, nedává žádný smysl. To je cesta k zachování vlastní politické pozice (tedy přechodnému) a ne k posílení strany. Velký rozdíl mezi pravičáky a Babišovým hnutím ANO já moc nevidím. Ale mám-li být spravedlivý k hnutí ANO, sociální demokracie mohla ve vládě s ním prosadit rychlý růst penzí, rychlý růst platů veřejných zaměstnanců, zvyšování minimálních mezd, životní minimum, přídavky na děti, rodičovský příspěvek, ale také třeba dlouho odkládané náhradní výživné. Kromě toho by se první tři dny v nemoci dál marodilo zadarmo, kdyby nebylo politického spojení ČSSD s hnutím ANO.

Exministr zdravotnictví Němeček, který byl rovněž prominentní figurou "chechtající se páté kolony" v Ostravě, trochu zapomíná, že z vlády ho nevyhodil A. Babiš, ale B. Sobotka. Bohužel, v posledním roce jsem z jeho úst zaznamenal také mnoho ostrých výlevů k účasti ČSSD ve vládě s hnutím ANO.

Ještě se rád vyjádřím k jedné věci. V posledních dnech dostávám desítky SMS zpráv, ve kterých se členové i nečlenové ČSSD domáhají, abych se vrátil do ČSSD a abych ji převzal. Já na to odpovídám jednoduše. Nejsem ani členem. Určitá skupina funkcionářů (Sobotka, Poche, Petříček a spol.) vyvíjela v posledních pěti letech ohromné úsilí, abych se znovu členem ČSSD nemohl stát. Proto říkám jasně: Vrátím se, pokud to bude zájem převážné většiny členů ČSSD a pokud ne, mám svůj osobní program, své zájmy, koníčky, které mě dostatečně vytěžují.

Musím se ale jen v této souvislosti zeptat: chlapci a děvčata, kam jste to za těch jedenáct let po mém odchodu z funkce předsedy dovedli, aniž bych chtěl být příliš osobní? Z pozice nejsilnější politické strany v zemi, kterou sociální demokracie měla v době mého vedení, se nyní stala politickou hvězdnou pěchotou.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele