Zdá se, že paní předsedkyně zachránila svou stranu před pádem do politické nicoty spojením s ODS a KDU-ČSL v předvolební koalici SPOLU. To ji dodalo potřebné sebevědomí, takže dnes se „suverénně“ vyjadřuje, ale často, bohužel, bez znalostí reálií, vlastně k čemukoliv. Ať byl M. Kalousek jakýkoliv, nelze mu upřít určitou míru vzdělanosti a také rozhledu. Nadhled mu sice chyběl, ale nadhled je vlastnost, která je Pekarové Adamové zcela vzdálena. Bohužel, také znalost reálií v otázkách, kde by se to od předsedy české politické strany či hnutí očekávalo.

O ekonomice státu a o mezinárodní ekonomice ví opravdu jen málo, vlastně nic. Její kompas v mezinárodních vztazích je vlastně trumpovský, tím je řečeno vše. Vše, co je na východ od naší země nebo abych ji nekřivdil za našimi hranicemi se Slovenskem, je špatně. Diktátoři celého světa číhají – alespoň podle ní – na naši chybu.

Teď ovšem Pekarová Adamová předvedla opravdu „vynikající“ sólový výkon, když na Twitteru připomněla výročí nacistické okupace Českých zemí a vznik Protektorátu Čechy a Morava 15. března 1939. V často velmi nepřesné a zavádějící Wikipedii si naše paní předsedkyně, která zřejmě chyběla v sedmé nebo v osmé třídě základní školy, když se vyučoval dějepis, našla, že Protektorát Čechy a Morava byl autonomní. No, kdyby něco takového napsal např. J. Hamáček nebo A. Babiš, okamžitě by byli pasování médií do kategorie blbců století. Ale ne tak paní předsedkyně. Tento diskvalifikační výrok je něčím tak ukrutným, že snad snese srovnání jen s Topolánkovými „nocemi dlouhých nožů“ anebo Topolankovým přirovnáváním svého pobočníka k Martinu Bormanovi.

Pokud paní předsedkyně mluví o autonomii, měla by být příště velmi opatrná i při komentování jiných historických událostí. Prostě Wikipedie, ale i nejrůznější dokumentární televizní seriály na satelitních televizích, které se vracejí k historickým událostem typu II. světové války, podávají často velmi zkreslené informace. Myslím, že jsem v historii dost dobře orientován a proto dokážu vesměs oddělit zrno od plev. Ale mnohdy si říkám, že v těch oblastech, kterým tolik nerozumím, si musím ověřovat informace, které podávají média velmi pečlivě. Paní předsedkyně zkrátka nic o české historii neví. Alespoň podle toho, jak komentovala vznik Protektorátu, a měla by být velmi opatrná ve svých výrocích. Jen připomenu, že vznik protektorátu byl natolik „autonomní“, že znamenal (spolu se vznikem „samostatného Slovenského štátu) smrt pro 300 tisíc našich spoluobčanů. Nebyli to jen naši židovští spoluobčané. Byli to i desetitisíce dalších občanů Protektorátu.

Nacisté začali u nás uplatňovat, bez ohledu na tzv. „autonomii“, všechny své rasistické zákony. V první řadě proti Židům a Romům.

Excesy, které zmiňuje Pekarová Adamová na tzv. Švédských šancích (na Slovensku), byly reakcí na brutalitu a teror, které uplatňovali nacisté v Československu. Jistě by se našly podobné excesy vražd Němců i v Českých zemích. Něco jiného je ovšem příčina a něco jiného je následek. Tou příčinou bylo chování nacistů a jejich sudetoněmeckých spolčenců za války i před válkou. Chci jen připomenout, že ve volbách, a to naprosto svobodných komunálních volbách v květnu a v červnu 1938 mezi německým obyvatelstvem získala Sudetoněmecká Henleinova strana téměř 92% hlasů. To z významné části německých obyvatel Českých zemí udělalo spoluviníky nacistů. Zcela nepochybně spoluviníky rozbití demokratického Československého státu v roce 1938.

Na podzim roku 2005 jsem prosadil, jako předseda vlády, gesto vůči našim německým antifašistickým spoluobčanům. Těch 8% českých Němců, kteří nevolili v roce 1938 K. Henleina, to byli především sociální demokraté, komunisté, Židé, ale také katoličtí kněží a jiní demokraté. Po záboru Sudet Hitlerem, počátkem října 1938, bylo zatčeno 20 tisíc sudetoněmeckých antifašistů a posláno do koncentračních táborů v Německu.

Česká vláda se mými ústy v roce 2005 omluvila našim německým spoluobčanů – antifašistům, kteří byli po roce 1945 v řadě případu předmětem útoků a msty našich občanů. I když zůstali republice věrni do posledních chvil.

Paní předsedkyně neudělala ve vztahu k německým antifašistům, žádné podobné gesto. Jen žvaní o tom, že Hitler terorizoval i Němce. Pravda je složitější. Drtivá většina německého obyvatelstva Hitlera podporovala. Tato podpora se ještě rozšířila po pokusu o atentát na Hitlera v červenci 1944, který vedl hrabě von Staufenberg. Ještě dlouho po válce velká část Němců považovala Staufenberga a jeho spolubojovníky za zrádce národa. Po zmíněném atentátu na Hitlera se vyšroubovala, alespoň podle všech historiků, kteří se německou historií zabývají, podpora A. Hitlera až do neskutečných výšin. Chtělo by se říci až do trpkého konce.

Jen tak mimochodem, k oceňování německých vlastenců, kteří se pokusili v červenci 1944 zbavit Německo Hitlera a jejich rodin, dochází v SRN až v posledních dvaceti letech.

Pokud Pekarová Adamová píše o „spoluvině“ kolaborantů na nacistickém režimu u nás, blábolí. Samozřejmě, že byli Moravcové, Krychtálkové a podobná individua. Ale proti nim stáli lidé, jako byl generál a legionář Alois Eliáš, který se v rámci omezených možností, snažil zabraňovat nejhoršímu. A také při tom položil život.

Ale např. přijetí Norimberských rasových zákonů u nás, nemohla zabránit ani „vláda“ pod jeho vedením.

Je trapné, pokud se část české pravice snižuje k tomu, aby očerňovala vlastní národ. Je to opravdu nechutné a bylo by dobře, aby se k těmto výstředním výrokům vyjádřili také v jiných případech velmi národovecky vystupující představitelé ODS. Tedy koaličního partnera TOP 09.

Tyto výroky jsou v zásadě na rezignaci Pekarové Adamové z funkce předsedkyně TOP 09. Nepředpokládám, že by nenávistně protibabišovská média byla ochotna se touto věcí ještě nějak více zabývat. A tak nás do budoucna čekají další příležitosti, kdy budeme mít možnost paní předsedkyni nachytat opět na švestkách a poslat jí do druhé či třetí třídy měšťanské školy.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele