V českých médiích, a to i v odborných kruzích a v komentářích naprosté většiny tzv. expertů, chybí odvaha k tomu, říct lidem pravdu, jak to vlastně vypadá s českou ekonomikou.

Ekonomiku ovlivňuje souběh několika velmi nepříznivých okolností:

1. Naprostá většina významných komodit, ať už potravin (zj. pšenice), energií či kovů, zaznamenala meziročně nárůst cen. Často o desítky procent. Přispěla k tomu pandemie covidu-19, respektive její ukončení, které znamenalo určité hospodářské oživení. Pro českou zpracovatelskou ekonomiku, která je s výjimkou uhlí a pšenice prakticky závislá na dovozu všech významných komodit se zvyšujícími se cenami, je to pochopitelně citelná rána.
2. Došlo k narušení dodavatelských řetězců v globálním měřítku (zdaleka se přitom nejedná jen o čipy v automobilovém průmyslu), čímž se vytvořila zcela nová situace. Světoví výrobci si začali vytvářet větší zásoby surovin a polotovarů pro výrobu, aby udrželi její plynulost. I to zvyšuje pochopitelně poptávku po surovinách a polotovarech.
3. Ve východní Evropě trvá skoro čtvrt roku válečný konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou. Nejistota, plynoucí z tohoto konfliktu, působí rovněž na ceny komodit i hotových výrobků. Prakticky nikdo si neumí představit, jak by se dalo uspořádat mírové řešení na jihu a východě Ukrajiny, respektive mezi Ruskem a Ukrajinou, aby to respektovalo bezpečnostní zájmy Ruska i Ukrajiny. Nemluvě o zájmech ruských obyvatel této části Ukrajiny. Je jen opravdu škoda, že lídři Západu, počínaje americkým prezidentem před zahájením konfliktu, s takovou akademickou lehkostí hovořili, že je právem každého suverénního státu vstoupit do jakékoliv vojenské aliance. Pro Rusko to byl, bohužel, casus belli. Podle mého názoru válka nemusí trvat dlouho. Ale mírové řešení bude vlastně jen příměřím mezi oběma státy a oběma bloky (tedy mezi Ruskem na jedné straně a Západem na straně druhé).
4. Sankce proti Rusku, oblíbená metoda práce zemí Západu, zdá se, tentokrát míří tak trochu mimo terč. Rusko má totiž na rozdíl od států, jako je Írán či Irák, vůči nimž sankce byly v zásadě úspěšné, k dispozici širokou surovinovou i potravinovou bázi. Je v zásadě autarkní ekonomikou... Parfémy Chanel, botičky od Diora anebo francouzské koňaky vlastně nepotřebuje.

Letošní sklizeň pšenice bude v Rusku zřejmě rekordní. A Rusko tak může zásobovat pšenicí i země, kam se svým exportem nedosáhne Ukrajina. Alternativou vývozu ruské pšenice je hladomor v celé řadě zemí Afriky a Asie. Takže nepočítám s tím, že by byly Západem vyhlášeny na vývoz ruského obilí sankce.

Rusko má k dispozici dostatek plynu, ropy, jeho hospodářství se nezastaví, tak jako je tomu na Ukrajině, jíž chybí pohonné hmoty.