A toto navýšení vojenských výdajů je mantrou, kterou skloňují stále dokola. Vládní koalice nyní dohodla poměrné nepovedený kompromis týkající se rodičovského příspěvku, který zejména neocení desetitisíce mladých rodičů s dětmi. Prostě vládě chybí peníze, aby mohl být splněn tento slib z vládního prohlášení.

Ale vcelku bez jakékoli pozornosti proběhlo, že se v tomto roce meziročně navýšil rozpočet na obranu o 8 mld. Kč. Vládní činitelé, počínaje premiérem, básní např. o nákupu dvanácti (nebo kolika) amerických helikoptér pro armádu. Je otázka, k čemu jsou vlastně tyto drahé helikoptéry dobré. Podle mého názoru jen k potřebám Armády ČR v zahraničních misích... Pokud by to bylo k zajištění nezbytné obrany země, snad bych to ještě pochopil. Teď se publicisté chtiví navýšení vojenských výdajů pouští do Německa, které z řady důvodů nechce přistoupit na Trumpův požadavek navýšení svého rozpočtu obrany až na 2% z HDP vytvořeného Německem, a to ze současných 1,37% podílu na HDP. Německý ministr financí Olaf Scholz z SPD představil svou vizi rozpočtu ministerstva obrany na příští rok, jehož vojenské výdaje by se pohybovaly na úrovni 1,25% z HDP. A americký velvyslanec v Německu z toho málem dostal psotník.

Ale podívejme se na tyto údaje v absolutních číslech. Německo nemá na rozdíl od Francie a Británie jaderné zbraně, ale má rozpočet na obranu zhruba jako tyto dvě velmoci, tedy cca 40 mld. eur ročně. To Němci považují za dostatečný objem. Ale D. Trump chce nové objednávky pro americké zbrojařské koncerny. A tak se americká administrativa, i ke všemu ochotní mainstreamoví novináři nejen u nás, ale po celé Evropě, dožadují razantního navýšení vojenského rozpočtu. Německo, jak známo, tlumí účast své armády v zahraničí. Je v tom velice zdrženlivé. Koneckonců, bylo to historicky právě Německo, které vyvolalo v první polovině 20. století dvě světové války. Dnešní demokratické Německo je zcela jiné, nežli Německo vilémovské nebo hitlerovské. A nechce své evropské sousedy dráždit. Pokud by mělo rozpočet na obranu na úrovni 2% HDP, pak by se německý vojenský rozpočet pohyboval v absolutním vyjádření pohyboval na úrovni 80 – 90 mld. eur ročně. A bylo by to s velkým předstihem nejvíce ze všech evropských zemí. Bylo by to dokonce mnohem více, než kolik dává na zbrojení Rusko. Ruské zbrojní výdaje se odhadují na cca 65 mld. dolarů ročně. Mainstreamoví žurnalisté rádi straší vojenskou hrozbou Ruska, ale upřímně, pokud se podívám jen na rozpočty na obranu tří jmenovaných velkých západoevropských zemí, tedy Německa, Británie a Francie, tak převyšují v souhrnu vojenský rozpočet Ruska vlastně dvojnásobně. Nemluvě již ani o vojenském rozpočtu USA, který dosahuje objemu zhruba 700 mld. dolarů ročně....

Peníze vydávané státy na zbrojení jsou v zásadě penězi vyhozenými z okna. Jedna věc je účelně zbrojit. Druhá věc je, účelově se přezbrojovat a umožňovat byznys zbrojařským koncernům. Německý ministr financí to dobře chápe. Stejně tak jako chápe, že dynamika růstu německé ekonomiky klesá (letos jsou odhady jejího meziročního růstu jen 0,6 %). A stejnou zdrženlivost jako němečtí ministři by mohli prokázat také představitelé české vlády. Zejména bych to očekával od představitelů sociální demokracie. Velká část levicových voličů považovala v nedávné minulosti (a určitě svůj názor nezměnila) navyšování vojenských výdajů jen za zbytečné vyhazování peněz z okna.

Země NATO, tedy země z osvíceného Západu, by měly spíše zauvažovat, že část peněz, které dávají na zbrojení, by mohla jít např. na pomoc rozvojovému světu. Tedy zemím tj. v Africe a v Asii, v boji proti suchu. Na vysazování nových lesů, na vytváření závlah, jezírek, na pěstování ryb a užitkových zvířat. Zkrátka na vytváření pracovních příležitostí pro lidi žijící v těchto oblastech tak, aby neměli důvody své země opouštět a přicházet často za dramatických okolností do Evropy, kde nejsou vítáni.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele