Horší je to, co dělá, to co říká a to, že i ty největší hlouposti myslí vážně. Jeho hra na Winstona Churchilla může mít pro Británii naprosto nedozírné následky. V ministru zahraničí Raabovi získal Boris věrného spojence a společně se budou snažit o prolomení kruhové obrany Evropské komise v Bruselu. Budou se snažit dojednat výhodnější rozvodovou dohodu mezi Británií a Evropskou unií. Prý to chce vlastně jen malý zásah, ale pochopitelně, pokud by snad byla Evropská komise tak pošetilá a připustila by možnost jednání o již dojednané dohodě, zabředla by sama do bažiny, kterou si vytvořila svou neschopností britská politika, respektive tzv. britská politická elita. Naštěstí už minuly časy, ve kterých Británie uzavírala své koloniální dohody s domorodými Afričané v 19.století.

Včerejší návštěva Borise Johnsona v Edinburgu u první ministryně Skotska, Nicoly Sturgeonové, byla premiérovým politickým debaklem. Nejde o to, že kvůli nepřízni svých odpůrců před úřadovnou Sturgeonové musel po jednání odejít zadním vchodem, to se občas stává i jiným a větším politikům, nežli je Johnson. Jde spíše o to, že svým vystupováním, on a antievropsky indoktrinovaná většina poslanců konzervativní strany, galvanizují skotskou politiku. To velmi pravděpodobně způsobí opakování referenda o skotské samostatnosti. Bylo úsměvné vidět Johnsnovu slovní rabulistiku, když vysvětloval, proč vlastně by mělo být referendum o nezávislosti Skotska jen jednou za generaci. Tedy hlavně ne teď. Že se prý nic od té doby nezměnilo. Ale ono se změnilo. Převážná většina Skotů chce žít v Evropské unii, prostě proto, že to vidí jako výhodné pro sebe, tedy pro Skotsko.

Druhá, do budoucna velmi riskantní hra, pokud jde o celistvost Velké Británie, je to, že Johnson připustil přímou správu Londýna nad Severním Irskem. To by vlastně pozastavilo fungování Velkopáteční mírové dohody mezi severoirskými stranami konfliktu z roku 1998. Tato dohoda, připomínám pro nepamětníky, zastavila před více než dvaceti lety sektářské násilí v Severním Irsku. Po zkušenostech, které Britové udělali se sektářským násilím, jehož plameny tu a tam šlehaly i například do Londýna, kde došlo k řadě atentátů, toto není právě perspektivní hra. Prostě Johnson si neuvědomuje souvislosti. Domnívat se, že Evropskou komisi a Evropany donutí k jednání o nové rozvodové dohodě zvláštním trestem, tedy, že nikdo z vysokých britských politiků (vládních činitelů) nebude navštěvovat země EU a Brusel, je naivní. Tak ať zůstanou ve své splendid isolation, budiž jim to přáno.