Po zásahu OPEC+, v jehož důsledku dochází ke snížení denní těžby ropy o milion barelů, dochází k nárůstu cen ropy na světových trzích. Zdá se, že tyto ceny porostou silněji nad 80 dolarů za jeden barel a v této poloze se udrží ještě nějakou dobu. Znamená to, že po poklesu cen pohonných hmot u nás v březnu může dojít opět k jejich růstu. Takže faktor, který teď v březnu příznivě ovlivňoval pokles inflace, může nabrat opačný směr.

ČNB odhaduje pro letošek pokles českého hospodářství meziročně o 0,5%. Odhaduje inflaci pod 12%, ale propočty inflace byly v ČNB konstruovány bez započtení „neznámých“. Pokud ovšem v druhé polovině roku dojde k růstu sazeb DPH u řady významných položek, bude to znamenat opět zvýšení inflačního tlaku. A bude to další faktor, který bude působit na snižování životní úrovně českých občanů. Bohužel, v souhrnu tohoto a předcházejícího roku dojde k poklesu reálné průměrné mzdy zaměstnanců o 20 – 25%. Pokud bude schválena změna sazeb DPH v pojetí, které jsme se dozvěděli v tomto týdnu, i když předpokládám, že ne v tak drastické variantě, bude to opět znamenat dopad do inflace. Z ČNB odhadovaných necelých 12% inflace se můžeme opět vyšplhat s inflací vysoko nad 15%. Ministerstvo financí (MF) sice zveřejnilo (povinně) optimističtější odhad, nežli ČNB. Ale o více než 0,1% se neodvážila meziroční „růst“ hospodářství odhadnout.

Prostě vládě se podařilo vytvořit celý konglomerát těžko řešitelných problémů v ekonomice a k tomu ještě přicházejí vnější vlivy, které situaci ještě dále zhoršují.