K těmto rizikům přidává ještě poněkud nečekaně  ministryni práce a sociálních věcí Janu Maláčovou (!). Ta se prý chová stejně jako lidé, kteří přivedli Řecko a Venezuelu k totálnímu rozvratu. A aby toho nebylo málo, prý jsme na stejně cestě. Východisko je podle Kovandy v blíže neupřesněných reformách. Pravděpodobně má na mysli především tzv. penzijní reformu, která téměř všude, kde byla provedena, představuje dobrý kšeft především pro samotné penzijní fondy, které mohou desítky let vekslovat s finančními prostředky svého klienta, aniž nesou jakékoliv riziko. Kovanda, stejně tak jako Brouk Pytlík, blízký kamarád Ferdy Mravence, zná odpověď na všechno. Menší důchody žen mají podle něj prý  logiku, protože ženy žijí déle než muži a vlastně tak čerpají z penzi více…

Ceny bytů podle Kovandy dramaticky porostou a v centrech měst budou žít jen ti nejbohatší. Lidé by se prý měli zajistit před stářím a měli by si tedy kupovat byty. To je prostě úžasná „rada“.  Zdrcující  části budoucích důchodců by ovšem  měl Kovanda poradit, kde mají vzít ty miliony korun, které vesměs stojí takový byt... Kovanda prostě neví nic o realitě v české společnosti.

Kovanda si také bere pěkně na paškál Piráty. A to proto, že prý chtějí zdaňovat tzv. investiční byty. Mě to ale nepřipadá zas tak nemorální, zasáhnout v tomto případě do soukromého vlastnictví formou zdanění, pokud byt není vůbec používán. Naprostá většina bytů byla tak nebo onak postavena s určitou finanční či daňovou  podporou státu. Proč by tedy stát nemohl mít požadavek na majitele, aby zajistil to, proč byt vlastně vznikl. A sice, aby v něm někdo bydlel. Nevím, jestli Pirátům tato opravdu progresivní myšlenka vydržela nebo to byl jen jeden z jejich mnoha nápadů, ale podle mého názoru je bydlení občanů  institutem, jehož zajištění patří k základním funkcím každé společnosti. Pokud si někdo postaví tři nebo čtyři byty například v jednom městě, měl by je také pronajímat a ne je mít prázdné.