Pravdu má prezident Zeman v jednom svém postřehu. II. kolo prezidentské volby bylo především referendem o A. Babišovi. Protibabišovská média v čele s veřejnoprávními, a na prvním místě ČT, se přičinila o to, aby A. Babiš byl dlouhodobě vykreslován jako člověk, který lže, je agresivní a vlastně zcela nedůvěryhodný. Netvrdím, že A. Babiš je neviňátko. Kdyby byl, určitě by nevybudoval jedno z největších zemědělskoprůmyslových impérií v Evropě. Ostatně jako ministr financí a předseda vlády odvedl slušnou práci zejména v letech 2013 – 2019. Za doby covidové krize (2020 – 2021) odvedl výkon srovnatelný s jinými evropskými politiky. Střídal lepší a slabší dny.

Proti A. Babišovi stál skoro dokonalý marketingový produkt. Produkt, do kterého si statisíce našich spoluobčanů mohlo promítnout jakékoliv své krasné sny a tužby. No a sny a tužby jsou vesměs chimérami. A na to se dříve anebo později přijde a nastane vystřízlivění.

Vládní politici řičí nadšením, že prý slušnost a pravda zvítězila. Nevím, v čem byl protivník A. Babiše pravdivý anebo pravdivější nežli A. Babiš. Neviděl jsem u něj ani žádnou přehnanou slušnost. To začínalo drobnostmi. Bývá jistá slušnost, že lidé jsou oslovováni funkcí, která je ze společenského hlediska významnější. P. Pavel v televizních debatách A. Babiše oslovoval zásadně nikoliv jako pana předsedu (hnutí ANO), ale jen jako poslance. Dokonce jej dvakrát označil jako poslance za KSČ. A to jen proto, že mu TV Prima při televizní diskusi přihrála na krásný (zřejmě předem domluvený) smeč s fotografií Babiše a zřejmě posledního žijícího stalinisty (tedy podle konstruktu pravicových médií) v Čechách, Dr. Skály. Byla to nenáhodná přihrávka na smeč a to, co pak řekl P. Pavel, bylo řekněme neslušné, ale hlavně chucpe. Konec konců bývalý školený rozvědčík a předseda ZO KSČ by měl o KSČM mluvit co nejméně. Ale zabralo to.

To nejpodstatnější, čeho se ovšem – jak jsem zatím přehlédl všemožné komentáře – nikdo nevšiml, jsou demografické změny, ke kterým došlo v posledních deseti letech v české společnosti. Tedy, co se podstatně změnilo od první prezidentské volby M. Zemana v roce 2012. Nechám přesné počty stranou. Pro to, co chci říci, stačí pouhé odhady. Za posledních deset let zemřelo u nás zhruba 1 milion lidí – voličů. A naopak 1 milion nových voličů přibyl. A to je obrovský zásah do populace, do demografie země. A mladí voliči bez větších životních zkušeností se rádi oddávají snění, romantismu. Což jsme viděli např. na průběhu tzv. studentských voleb v poslednich cca 12 letech. Prostě médii živená atmosféra černobílého světa, kdy jeden je dáván za příklad jako anděl, a druhý jako padlý anděl, tedy belzebub a ztělesněné zlo, u mladších a mladých lidí bez větší osobní zkušenosti vede k jasným závěrům.

Napsat, že A. Babiš a jeho marketéři měli změnit volební kampaň na kampaň o Fialově vládě, se lehce řekne, ale hůře se to udělá. Naprostá většina médií nevidí, nechce vidět zcela neschopnou Fialovu vládu jako špatnou. Její problémy a problémy země, velké propady životní úrovně lidí média vytrvale nevidí nebo zamlžují a zlehčují. Televizní debaty, kde A. Babiš prokázal samozřejmě větší erudici, měly zejména na ČT i TV Prima takový formát, aby A. Babiš mohl své přednosti prokázat co nejméně. Přístup ČT k televizní debatě Babiš-Pavel byl naprosto neslýchaný. Pokud by měl P. Pavel poděkovat někomu za své volební vítězství, na prvním místě by to byla ČT. Ta prakticky na televizní obrazovky nepustila nikoho, kdo by vůči P. Pavlovi vyjadřoval kritické názory. Ale naopak, dala prostor těm, kdo prokazovali až fanatický odpor vůči A. Babišovi. Uvedu dva příklady za mnohé, které přeci jen mírou nenávisti vybočovaly z řady. Prvním je D. Kroupa, bývalý místopředseda zcela zkorumpované a v politických kotrmelcích zmizelé strany ODA a novinářka L. Zlámalová.