Prozíravý politický vůdce zejména několik týdnů před volbami (vlastně mnoho měsíců před nimi) dělá vše pro to, aby odstranil všechny překážky zabraňující volebnímu úspěchu.

Pochopitelně, že voliči budou při svém rozhodování o volbě nových krajských zastupitelů a senátorů zvažovat celou řadu faktorů. Ale domnívám se, že tím nejpodstatnějším faktorem, protože situace v oblasti zdravotnictví a pandemie v posledních dnech eskaluje, bude přístup vlády k řešení pandemie.

Na jaře zvládl kabinet vedený A. Babišem celou pandemii v její první fázi výborně. V některých aspektech dokonce brilantně. Můžeme donekonečna mudrovat o tom, že to nemělo být za cenu zastavení ekonomiky a jejího obřího propadu. Ale v v březnu v nastalé situaci nebyl čas na hrdinství. Vláda měla koncepci, vycházející z exaktních hodnocení epidemiologů a dalších odborníků a zabránila nejhoršímu. Přitom jsme viděli, jak státy s údajně mnohem vyspělejším zdravotnictvím než je to české (USA, Británie, Francie, Itálie), se dostaly přímo do katastrofální situace.

V posledních dnech se ale zcela zdá, Česko je na počátku exponenciálního nárůstu počtu nemocných. Prostě vláda měla sáhnout k restriktivním opatřením dříve a měla je i tvrdě vymáhat.

To, že spolupracovníci primátora Hřiba a tento podivný úkaz v čele Prahy, jakým primátor je, nedokázali vůbec signalizovat ohromné nebezpečí, které přineslo večírkové třeštění v pražských barech, restauracích a jiných k tomu vhodných zařízeních, není až tak překvapivé. Praha tak pro mladé německé turisty a další návštěvníky ze západní Evropy nahradila v jiných letech zcela večírkove osvědčenou Mallorcu. Tam té legrace ubylo... Samozřejmě, že se činili také naši mladí, abychom jim nekřivdili. Proto je nyní takový problém s COVID-19 ve věkové skupině mezi 20 – 29 lety.

Musím v této souvislosti říci svou drobnou osobní zkušenost. Někdy kolem 20. srpna jsem se svou partnerkou seběhl z chaty ve Vraném k vranské přehradní nádrži, abych si v horku zaplaval. Byl to opravdu sportovní výkon, protože voda v poslední přehradě vltavské kaskády je velmi studená, ale vcelku také velmi čistá. Nicméně břeh přehradní nádrže, ještě před dvaceti lety opatřený na několika místech kamennými schůdky, je jaksi trochu nebezpečný, a to i pro sportovně založeného člověka mého věku. Prostě schůdky vymlel čas a voda. A s plavci se na přehradě zřejmě vůbec nepočítá. Nejsou tam bójky, tak obvyklé všude v moři v blízkosti mořských pláží (před 20, 30 nebo 40 lety tam bójky vymezující plavecký prostor pro lodě a pro plavce, pochopitelně existovali), a tak je vlastně přehrada, jak jsem to pochopil, eldorádem pro motorové lodě a nebezpečným územím pro plavce. Ale to není podstatné.

Po studené koupeli jsme se odebrali do přilehlé restaurace, kterou odděluje od rozbité navigace na břehu dlouhá hezká louka.

Najednou jsem „to“ uviděl. Po přehradním jezeře plula veliká loď přeplněná lidmi, nad kterou se vznášel ohromný ryk zjevně velmi veselých účastníků plavby. Tělo na tělo, kam až oko dohlédlo. Loď nás za hodinu, kdy jsme seděli na večeři, minula na vzdálenost zhruba 300 metrů asi třikrát. Po celou dobu pokračoval velký hlahol a halarijó. Každému zábavu přeji, ale pokud je alkoholu a veselí z něj plynoucího hodně, tak je to v podmínkách dřímající pandemie velmi na pováženou. Samozřejmě, že účastníci zájezdu lodí z Prahy se na rozdíl ode mě nevykoupali, ale veselý ryk se nad přehradním jezerem se rozléhal asi kilometr k venkovskému domu, kde jsem trávil víkend téměř do půlnoci. Pak se zřejmě dostavil návrat lodi, včetně veselých a ovíněných účastníků zájezdu do Prahy. Cesta mohla trvat až dvě hodiny. Když jsem byl mlád, většinou by takováto úspěšná plavba měla skončit ještě v nějakém nočním baru. Nepochybuji o tom, že druhý den po takové plavbě nešli účastníci zájezdu na mši svatou ani do nedělní školy...ale vyspávali.

A takovýchto zájezdů z Prahy po řece byly v průběhu prázdnin desítky. Chápu, že se lidé chtějí bavit, ale odpovědní lidé by měli mít rozum, což se od vedení Prahy zřejmě nedá očekávat.

Situace za týden, pokud vláda okamžitě nezasáhne a premiér se nevzpamatuje a neopustí spánek na jarních vavřínech, může být katastrofální a nezvládnutelná.

Prostě A. Babiš musí udělat stejný manévr, jaký udělal v březnu. Ustoupil do pozadí a dal prostor ministru vnitra Hamáčkovi a Prymulovi. Je nezbytné, aby opět a to co nejrychleji zahájil činnost Ústřední krizový štáb. Zmatky na ministerstvu zdravotnictví, které ve svých důsledcích kompromitují celou vládu, je potřeba co nejrychleji zastavit.

Nemá smysl, abych psal o tom, co je potřeba dělat. Uplatnění roušek musí být tak široké, aby zabránilo nejhoršímu. Je potřeba omezit návštěvnost Ústavů sociální péče, penzionů důchodců a také nemocnic.

Zcela nepochybně je potřeba začít připravovat další kapacity v nemocnicích, které se postarají o těžce nemocné pacienty, kterých může během několika týdnů přibýt exponenciálně. Jde o to, aby naši lékaři v nemocnicích nebyli nuceni řešit podobné etické problémy, před jaké byli postaveni italští lékaři v době vrcholící pandemie v Itálii na jaře. Prostě, aby nemuseli vybírat mezi těžce nemocnými, kdo šanci přežit má a kdo ne.

Chápu A. Babiše, že vše má politický rozměr, zejména tři neděle před volbami. Pokud se tou hlavní figurou vlády v těch následujících třech týdnech stanou Hamáček s Prymulou, přestane tou hlavní figurou vlády na čas být A. Babiš. Na jaře to také politicky přežil a ještě ho to politicky posílilo. Stejný efekt může nastat i nyní. Vlastně mu nic jiného nezbývá. Pokud se totiž staneme z premianta Evropy ve zvládání pandemie idiotem Evropy, půjde to především na jeho vrub, ale bohužel také na vrub celé vlády, včetně koaličního partnera.

Lídři sociální demokracie se pak musí nutně ptát, proč by je měl chybující premiér stahovat s sebou do hlubiny. Prostě v logice věci se musí oddělit. Stejně tak se musí oddělit od hnutí ANO předložením zpracovaného protikrizového plánu. Ten zatím veřejnosti nepředložila žádná jiná politická strana. A že jich v parlamentě máme. Vlastně jej nepředložila ani parta lobbistů s naprosto rozdílnými partikulárními zájmy sdružená v Národní ekonomické radě vlády (NERV), od které bych to mohl oprávněně očekávat. Vláda zatím kontruje některými opatřeními typu „rouškovného“ ve výši 5000 Kč a rozesíláním roušek důchodcům. Ale to je málo. Opozice zatím přichází s žalostnými návrhy bez ladu a skladu. Je ale odpovědností vlády, aby se na počátku další možné hluboké krize, plynoucí z pandemie, chopila iniciativy a vedení.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele