Čeští občané podle tohoto průzkumu velice pozitivně hodnotí, že je M. Zeman v kontaktu s občany a že zná jejich problémy. Myslí si to 62% respondentů. Jen pro zajímavost, u předchozího prezidenta V. Klause bylo v této otázce pozitivní hodnocení jen u 21% občanů a 73% se vyslovovalo proti. Pokud jde o Václava Havla v posledním celém roce jeho prezidentství, tedy v roce 2002, jen 23% občanů odpovídalo kladně na otázku, zda je v kontaktu s občany a zda zná jejich problémy a 66% mělo opačný názor.

Pokud jde o další otázku, zda M. Zeman ovlivňuje vnitropolitický život, tak 50% lidí si myslí, že ano. U V. Havla si to v roce 2002 myslelo 40% občanů a u V. Klause 39%. 48% respondentů si myslí, že M. Zeman reprezentuje ČR v zahraničí. U V. Klause to v roce 2013, tedy v posledním roce jeho prezidentství, bylo 54% občanů a u V. Havla to bylo vynikajících 82% lidí. A na otázku, zda prezident působí jako autorita u občanů, v roce 2002 V. Havel dosahoval 45%, v roce 2013 V. Klaus 40% a M. Zeman dosahuje dnes na 45%. Tedy čísla na úrovni Václava Havla z posledního roku v úřadu prezidenta. Jako nejslabší místo vidí lidé to, jak M. Zeman dbá o vážnost a důstojnost úřadu prezidenta. Jen 41% lidí si myslí, že jedná v této věci pozitivně a 55% občanů vnímá opak. U V. Havla a V. Klause to bylo 67%, respektive 64% občanů. Je třeba říci, že u V. Klause to bylo nejhorší vysvědčení za celou dobu jeho prezidentství, kdy se podle lidí pozitivní názor na jednání, pokud jde o vážnost a dostupnost úřadu, pohyboval mezi 80 a 90%. U V. Havla toto vnímání bylo vždy o něco horší než u V. Klause, ale lepší než u M. Zemana. A na klíčovou otázku, zda prezident plní funkce svěřené mu Ústavou, u všech tří prezidentů včetně M. Zemana, docházelo a dochází k velmi pozitivnímu vnímání občanů. U V. Klause toto vnímání bylo silně poškozeno jeho amnestií v roce 2013, ale jinak se pohybovalo po celé jeho prezidentství někde mezi 85, respektive 75%. 61% pozitivního vnímání, zda M. Zeman plní funkce svěřené mu Ústavou, je vcelku pozitivní výsledek.

Jak lidé vnímají vývoj důležitých oblastí veřejného života v roce 2018

Celkově lze říci, že toto vnímání podléhá tradičnímu skepticismu a realismu Čechů. Myslím, že je to národní vlastnost a zejména u některých otázek je až překvapivé, jak velké jsou síly setrvačnosti, které v minulosti vnímaly vývoj české společnosti ve většině jejich aspektů víceméně negativně, což se přenáší i do dnešních dnů.

Vysoce pozitivního vnímání se v roce 2018 u občanů dočkala pouze klesající míra nezaměstnanosti, takže pozitivně vidí vývoj v této oblasti 64% občanů. Podíváme – li se na další otázky hodnocení, tak kupříkladu k jistému nárůstu meziročně došlo v pozitivním vnímání životního prostředí z 28 na 34%. Ale stejně tak rostl počet těch občanů (ze 14 na 19%), kteří se domnívají, že se situace na tomto poli zhoršila. Pokud jde o zdravotnictví, pociťuje zlepšení 27% občanů, což je jen o 1% více než loni a zhoršení pociťuje 23% občanů, což je o 2% více než v loňském roce.

Pozitivní vnímání školství je na 22% a taktéž 22% občanů školství vnímá negativně.

Naopak v oblasti hospodářství si občané v posledních letech povšimli pozitivní změny a tak si více než třetina občanů myslí, že hospodářství funguje dobře a jen 14% si naopak myslí, že funguje špatně. Pokud to srovnáme s rokem 2012, kdy považovalo vývoj hospodářství za negativní 71% občanů, tak je to obrovský posun. Naopak, za zlepšující mělo tehdy hospodářství jen 3% občanů. Ten letošní výsledek je senzační změnou ve vnímání lidí k lepšímu.

Jistým zklamáním, tak trochu v rozporu s jinými průzkumy veřejného mínění, je oblast bezpečnosti. Sice vytrvale klesá počet lidí nespokojených s bezpečnostní situací v ČR, ale počet nespokojených (26%) je vyšší, než počet těch, kteří se vyjadřují pozitivně o vývoji bezpečnostní situace (20%). Nicméně proti 62% nespokojených s bezpečnostní situací v roce 2011 je to vynikající posun.

Pokud jde o fungování úřadů i zde dochází k jistému zlepšení situace. Jestliže v roce 2012 vidělo fungování úřadů jako zhoršující se 46% občanů, v roce 2018 to bylo jen 24%. A naopak, jestliže v roce 2011 vidělo fungování úřadů jako zlepšující se jen 9% lidí, nyní je to 18%. Ale stále ještě, i přes jisté zlepšení, se jedná o nepříliš znatelný vývoj.

Naopak vynikající posun se podařil v oblasti vnímání sociálních jistot. Pokud v letech 2011 – 2012 se více než čtyři pětiny občanů domnívaly, že se situace na tomto poli zhoršuje, nyní si to myslí jen 24% občanů. A naopak 26% si myslí, že je to lepší. Pro zajímavost, v letech 2011 a 2012 považovala situaci za zlepšující se jen 2% občanů.

Pokud jde o nezaměstnanost, klesající míra nezaměstnanosti pochopitelně pozitivně působí na vnímání veřejného mínění. 64% občanů vnímá situaci jako zlepšující se a jen 7% jako zhoršující se. Je to změna oproti letům 2009 – 2013, kdy si zhruba čtyři pětiny občanů myslely, že se situace zhoršuje.

V otázce přistěhovalectví si lidé myslí, že se zlepšuje. Z kritického bodu v roce 2015, kdy si 80% lidí myslelo, že se situace v této oblasti zhoršuje. Nyní si to myslí jen 36%. Opačný názor zastává jen 12% lidí.

Korupci vnímají občané v letech 2015 – 2018 zhruba stejně, ale projevuje se tendence k jistému zlepšování. A tendence k jistému zlepšování v očích občanů se projevuje také u hospodářské kriminality.

Pokud jde o životní úroveň lidí, občané vnímají zlepšování své hmotné situace. 36% občanů se domnívá, že se zlepšuje a to je zdaleka nejlepší číslo za posledních sedmnáct let. A naopak jen 17% si myslí, že se zhoršuje. Je to ohromný posun proti letům 2011 a 2012, kdy nespokojeno bylo s vývojem životní úrovně 70% občanů.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele