Rád bych současně ale dodal, že třeba třináct kol protiruských sankcí a nyní připravované čtrnácté kolo protiruských sankcí je rovněž porušením mezinárodního práva. A že porušením mezinárodního práva jsou jakékoliv sankce hospodářského charakteru bez souhlasu Rady bezpečnosti OSN, které mají postihnout ekonomiku sankcionované země, což ve svých důsledcích znamená utrpení obyvatelstva, obyčejných lidí. Tedy nikoliv špiček těch sankcionovaných režimů, ale obyčejných lidí.

Když jsem si v sobotním Právu přečetl článek bývalého českého premiéra, Petra Pitharta, plný útoků na III. československou republiku, tedy na období let 1945-1948 a na prezidenta Edvarda Beneše, bylo mi Pitharta líto. Nevím, proč to píše. Zda je to z přesvědčení nebo je to zadání anebo je to prostě věkem. Ve stejných novinách, kde Pithart zveřejnil svůj článek, tedy v Právu, se na dolní části titulní strany objevil nadpis, cosi v tom smyslu, že jsme se po roce 1945, tedy po osvobození sovětskou armádou (když odmyslím západní Čechy, které osvobodila americká armáda) stali sovětskou gubernií. Je to vědomé zkreslování dějin.

V roce 1945 po osvobození republiky, byla i přes velký nárůst vlivu komunistické strany v zemi, velká šance, že se bude stát ubírat správným směrem. Tedy na Západ. Že se tak nestalo, přispěla řada faktorů.