Ten, kdo se s Airbnb nebo s činností jiné platformy zajišťující přechodné ubytování v bytových domech již setkal, většinou mluví o velkém utrpení, které to pro ostatní držitele (majitele či nájemníky) bytů v bytovém  domě, v němž jsou byt či byty, jež jsou takto využívány,  způsobuje. Lidé, kteří do Prahy jezdí či spíše přilétají z jiných míst Evropy a vlastně z celého světa (v posledních letech ubytování v rámci platforem využívali především lowcost turisté ze zemí Evropské unie), se chtějí bavit. A to tak, že velmi hlasitě a s řadou dalších negativních doprovodných jevů. V bytovém domě, kde mají přechodně pronajatý byt, se turisté často chovají úplně jinak nežli v hotelu. V hotelu je také personál, který by je, v případě potřeby, usměrnil, takže pochopitelně nedochází k excesům, jakými jsou řev po chodbách či močení uvnitř domu.

Naprostá většina evropských měst se snaží tuto aktivitu velmi omezit. Mj. z důvodů zájmu hotelového průmyslu. Platforma Airbnb je vlastně nekalou konkurencí vůči hotelům, penzionům a podobným ubytovacím zařízením. Na rozdíl od majitelů bytů využívaných v rámci Airbnb má hoteliér celou řadu dalších povinností, které vyžadují a kontrolují orgány státu počínaje cizineckou policií a konče hygieniky či obchodní inspekcí. Provozovatelé Airbnb a podobných platforem si žijí v klídku a hlavně s podstatně nižšími náklady na jednotku výkonu nežli hoteliéři.

V současné době, kdy je v důsledku druhé vlny pandemie COVID-19 v Evropě velmi zřetelný dopad na cestovní ruch, je takový jev nekalé  konkurence hodný zřetele. To málo turistů, které dnes přichází do Prahy, využívá platforem Airbnb, které se pochopitelně cenově podbízejí, protože nemají vysoké náklady na svou činnost.