Sobotka nedávno přestal být členem ČSSD. Přes 21 let, jak sám říká v Blesku, byl v nejrůznějších placených funkcích a díky členství v ČSSD se z chlapce z malé moravské vísky stal slušně placený politický profesionál. Kdyby jím nebyl, nejspíš by se po absolvování právnické fakulty vrátil do svého Tatrmanova a řešil by, jako magistr práv, zlomené nohy a ukradené slepice svých spoluobčanů. Přeháním? Možná trochu ano, ale ne příliš.

Shrneme si fakta. Sociální demokracie je dnes v nejlepším případě mezi 5-6% volebních preferencí. Mimochodem, Sobotka se svými melody boys, coby premiér a faktický lídr strany, ve sněmovních volbách v roce 2017 dosáhl na 7,2 % hlasů voličů. Byla to katastrofální prohra. V roce 2010 ve svém posledním (a nejhorším) volebním výsledku ve volbách do sněmovny jsem s ČSSD získal něco přes 22 % hlasů. Sobotka dokázal snížit volební výsledek ČSSD za sedm let svého působení ve vedení o 15 % hlasů voličů (!). Je neslýchané, že s přihlédnutím k těmto skutečnostem ještě vyleze ze své nory a dává nevyžádané knížecí rady svým následovníkům. A hodnotí přitom jejich práci. A třeba také strategii a taktiku současné ČSSD.

Jsem přesvědčen, že problémy současné ČSSD spočívají v hluboce zakořeněné nedůvěře významné části veřejnosti, která dříve volila sociální demokracii a v průběhu Sobotkova předsednictví si našla nový politický domov. ČSSD prostě za Sobotky a za sedm let jeho panování v této straně ztratila důvěryhodnost. Je to smutné, ale voliči ze zaměstnaneckých vrstev a důchodci, tedy tradiční klientela ČSSD, si právě v průběhu Sobotkova předsednictví a premiérství našli nového protektora svých zájmů: A. Babiše.

Sobotkovi se povedl opravdu světový unikát. Sociologicky vzato neznám podobný případ, když vláda určité strany po čtyři roky podávala slušné výkony, jak ostatně Sobotka ve svém rozhovoru říká, a přitom šéf této vlády a premiér za tuto stranu dovedl v nových volbách svou partaj k nejtěžší politické porážce v jejích dlouhých dějinách. A přivedl tak svou stranu až na samou hranici existence.

Hamáčkovo vedení se přes slušné výkony soc. dem. ministrů v nynější vládě ČSSD s hnutím ANO nepodařilo vrátit straně ztracenou důvěryhodnost. Přitom výkony Hamáčka a Maláčové, Zaorálka a Tomana, které byly v Babišově vládě nadprůměrné, nedokázaly pohnout volebními preferencemi ČSSD směrem vzhůru.

Pokud dnes Sobotka mluví o "chybách a špatných strategických rozhodnutích ČSSD" a o tom, že "ČSSD podvedla řadu voličů", měl by zpytovat především své svědomí. Co například udělal on s církevními restitucemi, jejichž přehodnocení bylo jedním z hlavních programových cílů ČSSD ve volbách do sněmovny v roce 2013. Proč až dnešní ČSSD iniciativou poslance Birkeho (a po zpracování návrhu dr. Přikrylem, inspirovaným mnou) byla schopna předložit návrh zákona k financování komunální bytové výstavby. Kdyby to udělala Sobotkova vláda, už by mohlo být 2-3 roky každoročně stavěno 12-15 tisíc komunálních bytů...

Pokud Sobotka kňučí, že Babiš "v letech 2014-2017 kradl skoro všechno, co soc. dem. ve vládě pro občany udělala", je to až zábavné. Díky introvertnosti a neschopnosti Sobotky a jeho ministryně práce nebyla ČSSD schopna vykomunikovat za Sobotkovy vlády ani své jasné politické úspěchy. Že se jich Babiš marketingově zmocnil, je proto jen a jen Sobotkova chyba.

Podle Sobotky měla prý ČSSD zůstat po volbách v roce 2017 v opozici. No, země ale potřebuje vládu. A do vlády se tehdy nikdo nehrnul. Tedy, kromě hnutí ANO a SPD. Pravice vládu, zaplaťpánbůh, nebyla schopna sestavit. A tak do vlády s Babišem šla ČSSD, která prosadila ve vládním prohlášení většinu svých programových cílů. Ty vláda, i díky jejím ministrům za soc.dem., prosadila. Uvedu například likvidaci karenční doby v prvních třech dnech nemoci. Proč už toto ale vlastně neprosadil Sobotka?

A proč si myslím, že by ČSSD na tom byla dnes ještě hůře, pokud by zůstala v opozici. Sobotka si vytvořil před čtyřmi lety ignorováním stanov z 80 % takový poslanecký klub, který měl plně ke svému obrazu. Nikdo jej především, coby "vůdce" strany, neměl mocensky ohrožovat. Bylo to vrcholné vzepětí jeho genocidní personální politiky. V poslaneckém klubu ČSSD je sice řada slušných a dobrých politiků, ale nejsou tam opoziční lídři typu např. Ratha, Jandáka, Paroubka či Škromacha. Podívejme se například na poslanecký klub TOP 09, který s šesti poslanci a jedním vynikajícím rétorem, Kalouskem, vytvářel dojem silné politické strany.

Druhá věc, proč ČSSD šla do vlády s Babišem, bylo to, aby mohla něco udělat pro své tradiční voliče a vůbec pro republiku.

Lze uvést řadu příkladů, kdy se jí to povedlo. Koalice ČSSD s hnutím ANO, jištěná ve sněmovně komunisty, měla v zásadě levicový charakter.

Úvahy o tom, zda bylo moudré odříznout Petříčka či Štefana z kandidátky ČSSD pro volby do sněmovny, jsou nepřípadné. Maláčová má v Praze alespoň slušnou šanci získat poslanecký mandát, protože může, na rozdíl od Petříčka, galvanizovat levicové voliče. Petříček a jeho družina v Praze, podle průzkumů, měli v poslední době kolem 2 % volebních preferencí. Chtěl bych vědět, jakým zázrakem by se mohlo Pochemu a spol. z těch 2 % posunout směrem vzhůru.

A Štefan? Nechápu, proč odstoupil z 3. místa jihomoravské kandidátky ČSSD? Mohl si to přece rozdat s Onderkou na férovku a preferenčními hlasy se došplhat do sněmovny. Myslím ale, že Štefan a jeho chlapci dobře věděli, proč Onderku na kandidátce ČSSD do sněmovny na jižní Moravě vůbec nechtěli. V minulých volbách do sněmovny se totiž dostal preferenčními hlasy, coby bývalý úspěšný primátor Brna, i přes premiéra Sobotku. A teď by nejspíš hravě přeskákal i Štefana.

Petříček a jeho družina představují, podle mého názoru, slepé střevo sociální demokracie. Jejich názory v zahraničně politické oblasti se neliší od názorů militantní pravice. Ostatně i současnému ministru Kulhánkovi by někdo měl poradit, aby ve svých veřejných vystoupeních přestal používat hloupá klišé, připravená poněkud neznalou marketingovou agenturou o tom, že se konečně podařilo rozmetat hnízdo agentů na ruské ambasádě. Co se stalo kolem Vrbětic, se stalo, ale většina voličů levice je rusofilsky orientována, a politické útoky tohoto typu na Rusy jsou proto zcela kontraproduktivní. Ale Petříček ani Kulhánek naštěstí do sněmovny nekandidují. Sobotka v závěru svého rozhovoru říká, že tímto svým interview udělal mediální výjimku ze své klauzury. Ale je potřeba číst dobře mezi řádky. Sobotka také říká, že pokud se ČSSD dostane ve volbách do sněmovny, a já tomu pevně věřím že ano, dojde k její opakované "spolupráci s ANO a komunisty". No, já říkám, a co by to bylo za tragédii? Každá vládní koalice je lepší, nežli vláda pravice. Pravice už dvakrát zavedla tuto zemi do hluboké hospodářské a morální krize. A jak vidím její programové výstupy, z ničeho v minulosti se nepoučila. Sobotkův rozhovor v Blesku je stylizován tak, aby ČSSD zaznamenala ve volbách neúspěch. Je smutné, že Sobotka svou osobní válku proti některým lidem v ČSSD chce vyhrát i za cenu pádu ČSSD do propasti.

Lidé, jako je Sobotka, Poche, Pokorný, by si dnes měli ujasnit, že ČSSD není jejich osobní léno, a podle toho se začít chovat.

Pokud by se snad ČSSD nedostala do příští sněmovny, bude to především odpovědnost lidí, kteří vystupují proti ČSSD tak, jako nyní Sobotka či Štefan. A z takové rány by se ČSSD už jen těžko vzpamatovala...

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele