Máme u nás svobodu slova? Podle ústavy ano, ale ta může být občas vykládána jako svoboda papouškovat vládní propagandu, nebo mlčet, což lze usnadnit nasazením náhubku. Podobný posun může potkat i demokracii, která je svatá, když vyhrajeme my. Jinak by to byl samozřejmě podvod.
Svoboda slova a demokracie jsou propojeny v dobré žurnalistice. „Žurnalistika vyžaduje demokracii. Pokud neexistuje silná politická kultura, bude existovat jen malá poptávka po vynikající žurnalistice,“ upozorňuje americký profesor Robert W. McChesney v útlém českém výboru jeho prací „Problém médií“ (Grimmus 2009).
V krizových časech je kvalitní žurnalistika ještě potřebnější. Média nabízející dostatek původních informací jsou věcí národní bezpečnosti. Obyvatelstvo, které je krmeno z jediného zdroje, pozná, že něco podstatného chybí. Ale co? Jistě něco strašného. Když nemá jinou možnost než zesilovat obavy, je náchylné k panice. Nemluvě o tom, jak nebezpečná je vláda, která umlčela kontrolu seriózní žurnalistiky a vytvořila prostor pro zastírání vlastní neschopnosti a zneužití moci.
Náhubek pro nezávislé weby po začátku války na Ukrajině byl asi nejhloupějším politickým rozhodnutím dlouhých desetiletí, od pádu bývalého režimu. Právě v době zlomů a zvratů je nezbytné, aby lidé měli možnost posuzovat situaci z více stran a dostali příležitost pro včasný odhad toho, co se dá čekat a jak se tomu přizpůsobit. Není zrovna moudré chodit po okraji srázu se zavázanýma očima nebo podle pokynů nějakého hlásného trouby, který si odmítá přiznat skutečný stav věci.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV