Tím prvním je „expertní“ vyjádření rektorky Mendelovy univerzity v Brně Danuše Nerudové ke státnímu rozpočtu na rok 2022.

Paní profesorky jsem si v nedávné minulosti více všiml v jediné souvislosti a to, že spolu s ministryní Maláčovou pracovala v uplynulém volebním období na důchodové reformě. To byl její určitý vstup do politiky.

Nedávno se objevila informace o její možné kandidatuře na funkci prezidenta(-ky) republiky v lednu 2023. Pomíjím to, že paní rektorka toho mnoho neví o státní zprávě a jejím chodu, o zahraničních vztazích etc. Nyní se ovšem suverénně vyjadřuje ke státnímu rozpočtu na rok 2022. A vlastně za budoucí vládní koalici zdůvodňuje, proč je potřeba tento rozpočet upravit. A proč je prý nutné zavléci stát do několikaměsíčního rozpočtového provizoria. Babišovou vládou zpracovaný návrh státního rozpočtu, je podle paní profesorky špatný a je potřeba ho z gruntu předělat. A těch 80 miliard rozpočtových škrtů, které oznámil budoucí ministr financí Stanjura jako svůj záměr, je prostě brnkačka. Je to přece jen několik málo procent výdajů rozpočtu na příští rok... Nevím kolik rozpočtů prof. Nerudová za svůj život zpracovala. Já dělám rozpočty celý život jednak na firemní úrovni a dále jako zakázku pro malé a střední podnikatele. Ale zůčastnil jsem se také tvorby rozpočtu hl. m. Prahy nebo státního rozpočtu. Vím tedy o čem mluvím.

Snížení výdajů státního rozpočtu je možné provést v zásadě jen u provozních, nemandatorních výdajů státního rozpočtu. A pokud celkové výdaje státního rozpočtu na rok 2022 činí cca 1,9 bilionu Kč, přes 80% z.toho jsou výdaje mandatorní. Tedy výdaje, k jejichž snížení je potřeba změna některých zákonů. Jinak řečeno, pokud by někdo chtěl v příštím roce snížit třeba penze důchodcům, musel by změnit za tím účelem příslušný zákon. A totéž třeba u platů státních zaměstnanců.