Už v únoru ve svých komentářích, zejména k vývoji volebních preferencí politických stran, jsem upozorňoval, že v okamžiku, kdy dojde k rozvoji vakcinace, k útlumu pandemie a tedy poklesu počtu nově nakažených a poklesne také smrtnost, se průzkumy prostě změní, jako šlehnutím kouzelného proutku. Prostě velká část společnosti, a vlastně všichni, se chtějí vrátit k normálnímu životu. K životu, který normálně žili před pandemií. A chtějí zapomenout. V lidské povaze je, že zapomíná věci, které byly negativní.

V této nové situaci lidé začínají přemýšlet, jaké jsou personální a další alternativy, které jim politické strany předkládají. Pokud bereme tři relevantní alternativní kandidáty na premiéra – Babiš, Bartoš a Fiala – nemáme mnoho na výběr. A ať je Babiš jaký chce a dělá i velké chyby, přesto mu významná část veřejnosti přiznává schopnost řídit stát. A to na rozdíl od jeho protikandidátů. Jeden z protikandidátů řídil nanejvýš IT odborníky, tedy velmi specifickou skupinu motivovaných lidí, kteří nepotřebují žádné vedení. A druhý z nich řídil univerzitu. Což je samozřejmě složité, ale v obou případech to byla jen určitá výseč společnosti, a to velmi kvalitních lidí. Profesorů a dalších vysokoškolských učitelů, ale také studentů.

Nyní mají oba dva tito lidé šanci řídit de facto celou republiku. To představuje ovšem určitou zkušenost z jednání také s lidmi z jiných společenských vrstev, než se kterými se setkávali po převažující část své profesionální kariéry.

Vícekrát jsem v posledních týdnech napsal, že ve Velké Británii došlo počátkem tohoto roku během dvou týdnů k velkému zvratu volebních preferencí. Opoziční labouristé vedli do chvíle, kdy konzervativní vláda rozvinula svůj vakcinační program a začala velmi intenzivně proočkovávat britské občany. Letos v lednu se ujali po delším čase vedení volebních preferencí konzervativci. Na jaře zvítězili rozhodným způsobem v komunálních volbách a jejich převaha v preferencích trvá, i když zdravotní situace Britů se v důsledku mutace delta silně komplikuje. Přesto se Britové těší na vládou přislíbené plné rozvolnění.

Pokud jde o poslední průzkum veřejného mínění agentury STEM, je nesmírně zajímavý: v průzkumu se vedení už s určitým větším odstupem před druhým v pořadí, po čase opět ujalo hnutí ANO. Pandemie skončila, zapomeňte. Myslím ale, že to je předčasný jásot, protože i nás zasáhne mutace delta covidu-19. Uvidíme jen, jakou silou. V očkování postupuje vláda velmi usilovně. Vakcinace proběhla u milionů lidí, což samozřejmě posiluje imunitu obyvatelstva. Teď jde „jen“ o to, příznivý průběh nemocnosti víceméně udržet.

Na druhém místě v preferencích je koalice Pirátů a STAN s 24,1%. To znamená pokles proti dubnu o 2,8%. Naopak ANO zaznamenalo růst preferencí z 24% v dubnu na 26,7% v červnu.

Koalice SPOLU, tvořená ODS, TOP 09 a KDU-ČSL, dosáhla na třetí místo v pořadí se 17,4% preferencí.

SPD oproti dubnu poklesly volební preference téměř o 2% na 10,9% v červnu.

ČSSD v červnu zaznamenává preference 5,5% oproti dubnu, kdy dosáhla 7%. Dlužno ovšem říci, že ČSSD zřejmě překonala období, kdy podle STEM zaznamenávala loni v prosinci a v letošním únoru pokles těsně nad úroveň 4% preferencí.

Komunisté mají rovněž 5,5% volebních preferencí a zaznamenali oproti dubnu velmi mírný růst.

Podle všeho se zdá, že do sněmovny by mohla proniknout také Přísaha, vedená Robertem Šlachtou. V červnovém průzkumu agentury STEM má toto nové hnutí 5,1% preferencí, což je vlastně skok oproti dubnu, kdy získalo pouhé 2,4% preferencí.

Přísaha je typickou stranou populistického typu, která je postavena na poněkud nezasloužené aureole jejího vůdce – R. Šlachty.

Češi mají rádi lidi, kteří byli v životě podraženi, a nesnášejí také zákeřné podrazy. Kromě toho Šlachta slibuje, že zatočí rázně s korupcí a s jinými lumpárnami. Programem se nezabývá, protože ho prý stejně – kromě pár novinářů – nikdo nečte. Pilně objíždí česká a moravská města a městečka.

Jak známo, určitá část české veřejnosti vždy čeká na příchod spasitele. Momentálně je spasitelem R. Šlachta. Před jedenácti lety to byly Věci veřejné, a jak dopadly, všichni víme. Tím nechci říci, že Šlachtova strana musí nutně vést po čase k týmž koncům.

Abychom nezapomněli také na SPD, která je na čtvrtém místě žebříčku, její preference sice poklesly z dubnových 12,8% na červnových 10,9%, ale drží si prakticky ve všech průzkumech nejméně desetinu voličského elektorátu.

Z celkem povrchního rozboru červnových volební preferencí politických stran je možné konstatovat dva závěry:

• Pět stran dvou pravostředových koalic by v souhrnu získalo necelých 42% volebních preferencí.
• Naopak strany, které pravice k vládní spolupráci odmítá (ANO, KSČM a SPD) mají společně s vládními stranami a Přísahou téměř 54% volebních preferencí.

Díky zásahu Rychetského Ústavního soudu do volebního zákona, na základě kterého byl parlamentem při schválení novel zákona zejména zkomplikován život těch velkých politických formací, bude skládání příští vládní koalice velmi, velmi složité.

Pokud by snad zvítězila pravice, což nepředpokládám, jejích pět partnerů by se navzájem rozhádalo možná hned po odchodu ze sněmovny po získání důvěry nové vládě.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele