Vláda během minulého a tohoto roku svými rozhodnutími (kontinuální podpora války na Ukrajině a neochota řešit daňovými úlevami DPH a spotřební daně vysoké ceny energií a pohonných hmot) způsobila snížení životní úrovně českého obyvatelstva oproti roku 2021 o pětinu, spíše však o čtvrtinu. Z tohoto hlediska jsou ujišťování ČNB a vlády, že nám do konce roku klesne inflace na jednocifernou hodnotu, spíše vtipem z dilny Jaroslava Haška.

Od příštího roku je vláda připravena vůči daňovým poplatníkům rozpoutat pravé peklo. Růst sazby DPH bude znamenat růst cen a pokles sazby DPH u potravin, kterým se vláda holedbá jako skvělým sociálním opatřením, nepovede k ničemu jinému, nežli k tomu, že sedm miliard korun, které na to ze státního rozpočtu padne, půjde do kasy firem, distribuujících zboží, především pak obchodním řetězcům. Takže vláda dělá vše pro to, aby ještě dále utlumila spotřebu obyvatelstva, což je důležitá složka tvorby HDP, která zřejmě bude dále klesat i v příštím roce.

Vláda ústy svého premiéra někdy před rokem začala hovořit o potřebě zestátnit výkupem soukromé akcionáře ČEZ, kteří vlastní zhruba 30 procent akcií této polostátní energetické společnosti. Vypadá to tak, že vláda v této věci nikam nepospíchá. Ale pokud chce něco udělat pro zastavení pádu životní úrovně obyvatel a pro růst efektivnosti českých firem, měla by rychle tento manévr uskutečnit. Výkup akcií ČEZ v držení soukromých investorů bude znamenat, že zástupci státu ve společnosti budou moci dohlédnout na snížení ceny prodávané elektřiny mírně nad úroveň výrobních nákladů.

Peníze na výkup akcií by neměly být problém, protože na depozitních účtech ČEZ jsou umístěny desítky miliard korun, které lze okamžitě použit k zahájení výkupu. A na lipskou energetickou burzu pak prodávat jen přebytky vyrobené elektrické energie, což by udrželo rentabilitu ČEZ i v jeho nové podobě. Vláda zkrátka nedělá nic pro povzbuzení českého hospodářství ani spotřeby obyvatelstva, a tedy pro růst HDP. Zdá se, že vládní ekonomové prostě své práci nerozumí.

Rozmařilé vládní záměry

Zcela nepochopitelný je pro mě vládní výdaj 56 miliard korun, což je cena za ukončení praxe evidence obyvatelstva podle rodných čísel. Takovýto rozmařilý výdaj by vláda skutečně měla ještě velmi pečlivě zvážit.

Vláda v rozhazovačné euforii potvrdila záměr nákupu z volné ruky 246 obrněnců ze Švédska za částku, blížící se v dnešních cenách 60 miliardám korun. Je třeba podotknout, že původně měla vláda záměr nakoupit „jen“ 210 obrněnců.

Stejně tak z volné ruky chce vláda nakoupit americké stíhačky F-35 za nejméně 100 miliard korun. A do třetice vláda avizuje společný nákup (spolu s Německem) 70 německých tanků Leopard. Opět se v tomto případě jedná o výdaje v rozsahu desítek miliard korun. Od příštího roku již ve státním rozpočtu dosáhnou výdaje na obranu výše 2 % HDP, tedy 150-155 miliard korun. Místo toho, aby vláda zastropovala vojenské výdaje např. na úrovni výdajů v této kapitole státního rozpočtu roku 2022, tedy na 92 miliard.

Prostě vláda chce evidentně udělat radost zahraničním zbrojařům. Ale kdo udělá radost českým občanům, o to se už nestará. Takovéto hospodaření vlády nebere vůbec zdravý rozum. Vláda by kromě redukce armádních výdajů v příštích letech měla přistoupit také k větší daňové progresi, a to zejména u velkých firem a u několika procent poplatníků s nejvyššími příjmy. Zatím navržená daňová progrese je spíše pro legraci.

Protilidový charakter vlády se projevuje také v jejím záměru zdvojnásobit výši daně z nemovitosti. Místo aby kabinet šel cestou zdanění největších majetků, například nad 20 milionů korun, rozhodla se vláda obrat majitele kdejaké chaloupky a chatičky, což je nehorázné.

Vláda vůbec ve svém záměru nehovoří o celoevropské akci, kterou vyžaduje boj proti daňovým rájům. Evropské politické a ekonomické elity zřejmě nemají na takovém boji zájem, protože alespoň část z nich ulévá své peníze právě přes daňové ráje. Odhaduje se, že v daňových rájích z Česka mizí každoročně potenciální daňové příjmy státu v rozsahu až 60 miliard korun.

Neuvěřitelně hloupým rozhodnutím politických elit bylo před časem zlikvidování daně z prodeje nemovitostí. Tím přišel stát o zhruba 14 miliard.

Nikoho na vládní úrovni nezajímá možnost mimořádného zdanění dividend, odcházejících ze země. V některých letech tak Česko přišlo o více než 300 miliard. Přitom evropská směrnice tuto možnost národním státům dává, ale mezistátně existují také dohody o zamezení dvojího zdanění. Ty by republika s několika státy musela prostě přejednat. Např. v případě Německa se jedná o smlouvu o zamezení dvojího zdanění z poloviny 80. let. Tedy smlouvu, kterou dojednávalo ještě komunistické ministerstvo financí. Asi by stálo za to najít cestu k využití peněz u tohoto daňového titulu pro potřeby českého státního rozpočtu. Např. pro krytí každoročně vznikajících schodků na důchodovém účtu.

Odbory nyní přišly s poměrně rozumnými návrhy, které premiér Fiala šmahem odmítl. Ostatně doprovodný dopis ministra financí, který přišel na jednotlivá ministerstva spolu s tzv. konsolidačním balíčkem, v podstatě jasně naznačuje, že se náměty, které přijdou z jednotlivých ministerstev na úpravu „Stanjurova paketu“, nehodlá příliš zabývat. Pro připomínky k tomuto vysoce závažnému a sociálně výbušnému materiálu dalo ministerstvo financí lhůtu pouze několika dnů. To je celé skandální a ukazuje to, že přes proklamace o opaku vláda nehodlá nic podstatného na svém asociálním „balíčku“ měnit.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele