Mora jako ekonom je člověk, který se na rozdíl od současného ministra financí Stanjury, vcelku dobře orientuje ve fiskální i daňové problematice. To však neznamená, že všechno, co říká, má hlavu a patu. Konec konců, jeho názory si každý může přečíst.

Vláda je ve fiskální oblasti v kritické situaci, když došlo ke kumulaci několika nepříznivých jevů, ke které ovšem sama významnou měrou přispěla. Mám na mysli v první řadě pokles či v lepším případě jen stagnaci hospodářství, kterou odpovědné instituce avizují pro tento rok. Osobně se domnívám, že letos nepůjde jen o meziroční pokles HDP o 0,5%, jak avizuje ČNB. Ten pokles bude hlubší a bude se do něj promítat v první řadě pokles spotřebitelské poptávky. Na ten působí jednak pokles reálných mezd a důchodů, ale také cenová pružnost. Prostě poptávka klesá, když ceny rostou a ceny rostou dramaticky. A i když je složité vyhledat na ČSÚ detailnější údaje o růstu cen potravin, za měsíc březen meziroční růst cen potravin dosáhl 24%.

Přímo tragický je ovšem vývoj v oblasti fiskální, rozpočtové. Zdá se, že vláda jen velmi obtížně, spíše za cenu zázraku, udrží rozpočtem předpokládaný roční deficit 295 mld. Kč.

Vládní činitelé, včetně M. Mory avizují, že chtějí dosáhnout 70 mld. Kč úspor. A protože v příštím roce má dojít k nárůstu výdajů na obranu meziročně o cca 50 mld. Kč, bude to vlastně znamenat najít ne 70, ale 120 mld. Kč. Je to prosté, hospodářství je v poklesu, takže nelze očekávat růst příjmů státního rozpočtu v důsledku růstu HDP.

Ani tzv. windfall tax nebude mít zdaleka takový výnos v tomto roce jak ministerstvo financí předpokládalo. Zkrátka, můj osobní odhad je, že letos státní rozpočet skončí schodkem v rozmezí 350 – 400 mld. Kč. A Česko tak bude na jednom z prvních míst mezi zeměmi EU, ne-li dokonce úplně první, pokud jde o dynamiku růstu schodku státního rozpočtu.