Tato rozhodnutí přitom ovlivní život a peněženky českých občanů v příštích desítkách let. Před pár týdny se prakticky všechny kandidující politické strany před volbami do Evropského parlamentu zaklínaly, jak zatočí s Green Dealem.

Green Deal byl vesměs líčen jako zločinné spiknutí nejrůznějších zájmových skupin z nejmocnějších států EU. A všichni kandidáti slibovali jeho korekci, anebo dokonce nerealisticky jeho zrušení. Ke korekci by mohlo dojít, podle uzavřených smluvních dokumentů, v letech 2025 až 2026. Ale jak se zdá, ani česká vláda, tvořená stranami, ve kterých bylo dost kritiků Green Dealu, se nehodlá řídit svými sliby. Jak jinak.

Vláda brzy rozhodne o přijetí „českého Green Dealu“, teď se to jaksi nehodilo... Tento český Green Deal bude znamenat de facto aplikaci unijní legislativy v našich podmínkách. Bude to znamenat, že budeme muset přejít důsledně na trajektorii, kdy nejpozději v roce 2050 bude evropská ekonomika bezuhlíková.

Tyto idealistické představy, které mimo Evropskou unii (a Českou republiku) nikdo ve světě nesdílí, budou mj. znamenat v průběhu let značný zásah do ekonomiky českých domácností. Připomeňme si, že v letech 2022 a 2023 vzrostla i „péčí“ současné Fialovy vlády inflace, která v souhrnu obou let dosáhla zhruba 30 procent. V důsledku této inflace, kterou můžeme klidně nazvat hyperinflací, došlo ke snížení životní úrovně českého obyvatelstva nejméně o pětinu, možná o čtvrtinu.

Samozřejmě, že příjmově nejvyšších vrstev české společnosti a vyšší střední třídy se to netýká. Ale všichni ostatní musí počítat. Inflace se sice vrátila k přijatelným číslům kolem dvou procent, ale růst cen z posledních dvou let už nikdo neodbourá. Zejména pokud bude pokračovat válka na východě Evropy, není šance, aby se snížily zásadním způsobem ceny komodit, ať už se jedná o energetické suroviny, průmyslové kovy nebo zemědělské produkty.

Oligopolní struktura české ekonomiky je „zárukou“, že ceny porostou i v dalších letech, a to mj. v důsledku silných impulzů, jako je např. Green Deal.

Prostě nadnárodní firmy, které ovládají českou ekonomiku a diktují zásadním způsobem ceny a tržní podmínky, určitě neprodělají ani na Green Dealu. Ten zaplatí české obyvatelstvo, tedy lidé ze středně- a nízkopříjmových skupin. V krátké době se u nás začne postupně zvyšovat cena pohonných hmot. Mluví se o nějakých 40 aaž 50 centech za litr (benzínu či nafty), což znamená nějakých 10 až 13 korun po zaokrouhlení.

Bude se tedy autem jezdit podstatně méně a to je záměrem autorů Green Dealu. Ale protože distribuce prakticky téměř všeho, počínaje potravinami, probíhá dnes přes automobilovou nákladní dopravu, která prostě určené dodávky zboží dopravit musí, dojde tak k nárůstu cen dopravních služeb, což se následně promítne v cenách přepravovaného zboží. Stejně tak se promítne růst cen ve stavebnictví, například při výstavbě nových domů atd.. Prostě život Čechů se dál zdraží, a to ve středně- i dlouhodobé perspektivě.

Dalším faktorem, který povede ke zdražení našeho života, je výstavba dvou nových jaderných reaktorů v příštích dvaceti letech. Vláda jako realizátor projektu vybrala v tomto týdnu jihokorejskou firmu. Po vyloučení Číňanů a Rusů z tendru z politických důvodů, jejichž ceny zhotovení by byly zřejmě podstatně nižší, je výběr jihokorejské firmy asi tím jediným a nejpřijatelnějším řešením. Konečná cena za oba nové reaktory v Dukovanech se má pohybovat kolem 400 miliard korun. Tedy, podle jednostranného odhadu české vlády (!). Takže nic není zaručeno.

Po výstavbě těchto reaktorů v Dukovanech vláda nevzdává ani projekt výstavby dvou dalších atomových reaktorů v Temelíně. Když se dívám na nároky na státní rozpočet v příštích dvaceti letech, obestírají mě mrákoty. Nejméně 800 miliard korun (nebo snad jen 400 miliard korun) by stála výstavba čtyř jaderných bloků... Do toho přijdou ještě výdaje na zbrojení, u nichž se zdá, že nová americká administrativa se bude dožadovat jejich dalšího navýšení. Tedy u spojenců USA.

Prostě, Česko se dostane až na samu mez své finanční kapacity. Anebo možná až za ni. Nebohé české obyvatelstvo to všechno bude muset zaplatit. Fantazijní představy z Bruselu, pokud jde o Green Deal, a fantazijní představy z Washingtonu, jdoucí ve prospěch zbrojařů. I potřeby udržet dostatečné vlastní kapacity pro výrobu elektrické energie.

A do toho všeho může za pár let přijít ještě zavedení eura. A samozřejmě, že by se pak opakovalo to, co jsme zažili v době hyperinflace v letech 2022 až 2023, kdy velké nadnárodní firmy budou opět řádit a navyšovat ceny svých produktů a služeb, protože je nikdo nebude omezovat. Určitě to nebude činit vláda Petra Fialy anebo vláda s podobným politickým složením.

Takže suma sumárum, v příštích 10 až 20 letech bude muset většina českého obyvatelstva pěkně utáhnout řemeny.

Rád bych napsal příznivější zprávy, ale toto je realita, která nás čeká v příštích deseti letech. Realita ještě zesilovaná neschopností vlády, která kašle na obyčejného českého člověka.

Vyšlo na Vasevec.info. Publikováno se souhlasem vydavatele