Dne 25. června 2013 jmenoval prezident Miloš Zeman premiérem svého černého koně, Jiřího Rusnoka. Poprvé v historii České republiky tak došlo k sestavení vlády proti vůli parlamentních stran. Jak se dívá na tento krok a jeho důsledky právník a sociolog Jiří Přibáň, žijící ve Velké Británií? Může Zeman ohrozit ústavní demokracii? Vzchopí se parlament, kterému hrozila legislativní sebevražda? Na tyto otázky odpovídá Jiří Přibáň nejen v knize rozhovorů s Karlem Hvížďalou, Tyranizovaná spravedlnost, ale i v následujícím krátkém komentáři.
Zeman jednal politicky chytře, uškodil však ústavnosti
Prezident Zeman navzdory odporu jednotlivých politických stran na levici i pravici se letos v červenci rozhodl jmenovat svého favorita premiérem. Jmenováním Rusnokovy vlády využil politické krize a premiérovy demise ke konfrontaci s parlamentem. Očekával, že po tomto kroku nastanou mezi parlamentními stranami vzájemné spory, v nichž nakonec i takto sestavená vláda paradoxně získá důvěru. Politicky jde o hodně chytrý krok, ale z ústavního hlediska jednoznačně škodlivý.
Prezident nejednal protiústavně, naopak využil pravomoc, kterou mu Ústava výslovně poskytuje. Jeho postup však ukazuje, že ne každý krok, který je v souladu s textem Ústavy, je také z hlediska demokratické ústavnosti správný.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva