Jak v článku uváděl jeho autor (jv), již v r. 1966 se začala u nás prosazovat do oblečení pro rekreaci a volný čas vůbec móda textilní obuvi. Z modelů n. p. Svit a Partizánské přijde na náš trh dvacet nových vzorů pro muže i ženy. Naší výrobci nazvali tento druh textilní obuvi „Torino“. Šlo o kanadskou značku s logem ledního medvěda SOREL TORINO, založenou již v roce 1962. Polehčující okolností bylo, že bez této krádeže intelektuálního vlastnictví by neměli dnešní čeští důchodci i důchodkyně v čem si svižně vykračovat třeba při zimním výletě na Sněžku.

Podle tohoto článku „Textilní obuv i letošní módou“ ve světě tento druh obuvi měl těšit ve velké oblibě nejen k rekreačním účelům, ale i k nejrůznějším společenským příležitostem, protože textilní materiál umožňuje nejrůznější efektní zpracování. První dodávky nových vzory se měly objevit již v prvním čtvrtletí. Bude to obuv z hrubých textilií a v přírodních neutrálních barvách nebo dezénech, které budou tak voleny, aby kombinačně vyhovovaly svrchnímu ošacení. Nové vzory budou šněrovacího nebo lodičkovského střihu s mechovou nebo pryžovou podešví. Jsou připraveny i vzory k dámským šatům na oblíbených tří až čtyřcentimetrových podpatcích.  Dle googlovacího přezkumu je to dnes s ochranou názvu „Torino“ nějak zašmodrchané, nicméně současně platí, že národní podniky Svit a Partyzánské nezachránila ani pirátská výroba kecek. Návrh na heslo třetího odboje: S komunisty v keckách jenom do švestek.

Podle sdělení předsedy Státního úřadu důchodového zabezpečení M. Štancela zpravodaji ČTK bylo na konci roku 1966 vyplaceno 2,802.000 důchodů. Z toho je starobních důchodů přes 1000 korun 18,1 procent, stejně je i důchodů od 800 do 1000 Kčs. Důchodů od 400 do 800 Kč je 51,7 procent a pod 400 Kč 12 procent Přes tři čtvrtiny těchto důchodů do 400 Kč pobírají ženy. Jsou to důchody odvozené z nižších výdělků a přiznané po kratší době zaměstnání. Tvoří často doplňkový příjem k důchodu muže. Letos uvolněné prostředky umožní trvale zvýšit asi 130.000 důchodů v průměru o více než 100 Kčs měsíčně. Národní výbory dostaly pokyn rozhodnout o zvyšování nízkých důchodů nejpozději do listopadu. Zvyšující se životní náklady v posledních letech snižují reálnou hodnotu jednou přiznaných důchodů.

Předseda Státního úřadu tehdy nesdělil optimisticky naladěné veřejnosti, že pokud by si tehdy nějaký pilný střadatel vložil na počátku r. 1967 1000 Kč na spořitelní knížku v Československé státní spořitelně, aby na konci r. 2018 si mohl vybrat alespoň 20 0001,- Kč v některé pobočce České spořitelny, musel by jít o vklad s čistým úrokem 6,05%. [1] Pokud by tehdy stát této veřejnosti prodal obligace s roční výplatou výnosů, tak by jejich výše musela dosáhnout 38%., aby se tomuto pilnému střadateli vyrovnali ztráty z inflace a uváděl do rovnováhy velikost svých příjmů a úspor. Kdyby mu ke štěstí stačilo mít danou částku uloženou na 6,05%  (jednoduché úročení), tak by spořitelna vyplatila za 50 let celkovou částku 1000 + (50x61)=3150 korun.

Navzdory špatným zkušenostem s měnovou reformou v r. 1953 a chmurným vyhlídkám do temné budoucnosti bylo uloženo v roce 1964 přes 17 miliard a v roce 1966 přes 20 miliard korun, vybráno bylo v r. 1964 necelých 14 miliard a v roce 1966 téměř 17 miliard. Největší přírůstek vkladů v roce 1966 měl Jihomoravský kraj 523 miliónů, nejméně kraj Západočeský – 158 miliónů. Ve čtvrtém čtvrtletí roku 1966 byly výběry díky předvánočním nákupům o 97 milionů vyšší než příliv nových vkladů.  A to nezvýšily dodávky osobních automobilů na trh. Na výši spoření obyvatelstva měly působit dva vlivy, růst příjmu občanů a množství průmyslových výrobků, jež přicházely na trh. Vliv rostoucích příjmů obyvatelstva měl být zřejmý z celkových za rok uložených částek, vliv trhu pak z úhrnu vybraných peněz. Z různých druhů půjček poskytovaných spořitelnami se využívaly především doplňkové půjčky. Při jejich tvorbě se přihlíželo k negativnímu seznamu zboží, to je předmětům a věcem, které byly celostátně vyloučeny z úvěrového prodeje. Od ledna 1967 Státní spořitelna nepůjčovala peníze na nákup osobních automobilů, vyjma lékařů, invalidů, žadatelů o ojetá auta atd. ze seznamu byly také vyloučeny stavebniny, potraviny, paliva, výrobky nízkých sérií zboží v nižší ceně než 400 Kčs. Z prodeje na půjčku může také některé nedostatkové položky v jednotlivých krajích vyloučit sama Státní spořitelna. Beze změny zůstaly účelové půjčky na televizory, jichž občané v posledním čtvrtletí hojně využili, předtím prodej televizorů stagnoval. Za tři měsíce jich však občané koupili na půjčku dvojnásobek obratu za celý rok. Prakticky beze změn zůstaly i ostatní druhy půjček. Ve čtvrtém čtvrtletí 1966 stoupl zájem pracovníků národních výborů o úvěry, jenom v prosinci jich bylo 165 v celkovém objemu 20 miliónů korun, za celý rok si národní výbory vypůjčily od Státní spořitelny přes 120 milionů ve všech okresech s výjimkou Sokolova, Mostu, Teplic a Bratislavy venkova. Lze podle nich hodnotit stupeň podnikavosti národních výborů. Byly i takové, které z výnosů a zisku vybudovaného zařízení, na něž si půjčily, měly úvěr splacen.