Putin se naštval a za pět let na geopolitické úrovni se Rusko, svým angažmá v Sýrii, svým spojenectvím s blízkovýchodními velmocemi, počínaje Izraelem, přes Írán, Turecko konče pomyslně Saúdskou Arábií a Egyptem, je rozhodujícímu „západními“ světovými velmocemi, tedy USA či Francií, (hysterickou Velkou Británii nemá smysl už brát vážně a Německo, nic naplat. Je ekonomicky silné, ale vojensky tragédie…) bráno jako vážený soupeř či strategický partner.

A budu to bez požadavku na přesnost formulací házet jen tak z hlavy příklad za příkladem.

Trump kategoricky opakovaně a tvrdošíjně lpí na tom, že pozve Putina na příští G 7, i kdyby se všichni měli bouřit, protože již několik let tvrdí, že bez Putina – a to má pravdu, nelze většinu světových geopolitických problémů vyřešit. A klidně přidal další bonus. Především požádal své úředníky, aby přezkoumali, zda dodávky zbraní do Ukrajiny jsou účelně využívány v souladu se zájmy USA. A co je zájem USA, ví Bůh. Američtí zákonodárci doslova zuří.

Jo, chlapci, bude o tom ještě řeč. Poláci opět zorganizovali 1. 9. připomínku vypuknutí 2. světové války. Osobně si myslím, že je to spíše morbidní, oslavovat tak hrůzný čin. Ale důvod je logický. Poláci nechtějí oslavit osvobození od fašismu s pomocí Rudé armády. Nejraději by trvali i na tom, že i Osvětim si vězňové osvobodili sami. S tím by si jistě rozuměli s naším Kolářem či Šafrem.

Ale pojďme dál. Když byl Duda v USA a měl s Trumpem tiskovku, upadl opět do fanatického běsnění proti Rusku a jeho agresi (mimochodem tak jako nyní). Asi po půlminutě ho Trump netrpělivě přerušil, řka, že je třeba s Ruskem jednat. Ano, byl hurikán, ale v den, kdy měl být Trump v Polsku, byl ještě vzdálen USA tuším tak tři dny, přesto vyslal do Polska Pence a sám si jel na golf. Ne že by neměl o Polsko zájem. To jistě má, ale nechce jako nepřítele svého strategického partnera Ruska. A možná se také nechtěl setkat s Zelenskym, který se zase nemá příliš k tomu, aby vytáhl všechno, co ví na Bidena a jeho úlohu proti Trumpovi v předchozích volbách v roce 2016.

No charakteristické je, že na tu polskou oslavu dorazil kdekdo, ale hlavy vítězných spojeneckých velmocí Trump –Putin – Macron nikoli. Jistě Putina nepozvali. Ale Trump s Macronem přijet nechtěli. Chápete, chlapci?

Mimochodem, přátelé, předem nadhazuji podmínku, za které Vladimír Putin bude ochoten do USA přijet na G7. Ano, Koláři, Šafre, Honzejku, Fialo, Bartoši… V takové je to poloze. Putin se rozhodně nemusí vnucovat a počká si, zda Trump totálně zariskuje a přes jistě mohutný odpor svých poradců přijme pozvání a zúčastní se Dne vítězství na Rudém náměstí. Macron přislíbil a zcela jistě přijede a ve Francii mu to všichni odsouhlasí, Trump je v děsivé vnitrostátní konstelaci, kterou nelze jinak nazvat než totální mediální občanskou válkou… Předem ho lituji.

Macron… jo, poslouchejte rusofóbističtí aktivisté, a vnímejte, konstatuje nahlas a otevřeně, co i my prostí opakujeme už několik let: Dominance Západu skončila, je třeba budovat nový svět a pro Evropu to znamená budovat Evropu od Lisabonu po Vladivostok… To říkal kdysi de Gaule, Mitterand i Gorbačov. A mně je přátelsky úzko u srdce, když to konečně zase slyším… A spolupráce s Ruskem je nezbytná a je v zájmu Evropy včetně nové architektury bezpečnosti… Jo, to je poznámka i pro Petříčka… On je absolutně v zahraniční politice nevzdělaný. Macron zkrátka nic moc nechce už NATO, raději spolupráci s Ruskem. To nevím, jak to přežijete…

Dál… Naše pravice fanaticky miluje Izrael. Proč ne. No je, ale co s tím miláčkem Netanjahuem, Kalousku, když ten chlápek nechal oblepit některé mrakodrapy obrovskými portréty Putina a sebe samého v přátelském obětí, ve snaze získat voliče z Ruska…

A snad jen taková třešnička na závěr…

Dovedete si představit, že by Porošenko odmítl vyhovět žádosti 40 europoslanců (mimochodem je dobré, že mezi nimi není nikdo od nás), aby v rámci výměny zajatců nevyměnil údajného hlavního pachatele sestřelení letadla MH17 Rusku? Určitě ne. Vždyť to byla až davová psychóza, že Rusové Boing sestřelili, a důvod k jedné várce sankcí. Připomínám, že včera neočekávaně soud Vladimira Cemacha propustil, i když ho ukrajinská tajná služba unesla z Doněcka a nizozemští vyšetřovatelé ho mají za „důležitého svědka“ a podezřelého sestřelení malajsijského Boeingu nad Donbasem…Nizozemský premiér Rutte pořád burácí, že vina je jasná, ovšem malajsijský premiér je kategoricky proti a rozumně tvrdí, že jediným cílem bylo vytvořit dojem, že Rusko je viníkem, což neodpovídá jeho profesionálnímu chování. A hlavně nemělo žádný důvod k tomuto agresivnímu kroku.

Hodně je toho, pánové, jiného. Co když už dnes Zelenskyj ví, že jsou v tom Rusové nevinně a že to byla od počátku slovy Trumpa fake news. A Putin pro další vyjednávání je pro něho mnohem důležitější než nějací europoslanci.

Takže si to shrňme. Po roce 1989 se žertovalo i v televizi, že komunisté budou tvořit skanzen. Nikdy jsem si to nemyslel. Dodnes fungují, a dokonce se dá říci, že jejich konstruktivní spoluúčast na vládnutí Babišovy vlády je výborná. Ostatní opozice nechtěla přidat ruku k dílu, a tak nemá co k tomu kafrat.

Co naopak je zjevné, že se sunou do skanzenu rusofóbičtí politici i novináři.

Kolář, Šafr, Kalousek, Honzejk, Němcová, Šídlo, atd. jsou už jen směšné figurky…

Češi nejsou zase pitomci. Agitky Koláře, mediálního mága Šafra či totálně neschopného Hřiba působí zázračně jako katalyzátor. Ten Koněv otevřel mnoha lidem oči, i těm, kteří Putina nemusí.

Nechci být příliš vtipný. Chtěl jsem starostu Koláře i primátora Hřiba nechat stíhat, ale nyní jako předseda významné skupiny Přátel Ruska v České republice jim děkuji.

Pomáhají nalézt české společnosti rovnováhu.

Jsou totiž tak blbí, že odpuzují svými extremistickými názory.

Jen dál, soudruzi rusobijci, jen tak dál.