Tam se soudruzi jen jednou za pár let vybičovali k akcím typu Anticharta, ale jinak se usínalo při pohodlném sledování skvělých filmů typu Vesnička má středisková, Na samotě u lesa, Slunce seno a jahody.

Osobně mě ničí každodenní výpady havlistů Hrušínského, Jakuba Jandy, Langšádlové, Kalouska, Honzejka, Kluse a nezakrývám, že tímto je mi naše liberální demokracie odporná.

Nevadí mi kritika, nevadí mi jiný názor, ale to se přece dá vyjádřit civilizovaně. Vadí mi to otřesné zostouzení a urážení prezidenta, premiéra i dalších. A že se to pokládá za samozřejmé.

Ale dobře, člověk to musí přežít… Dají vypnout, dají se nečíst.

Co bych fakt asi nepřežil ale tu atmosféru všeobjímající permanentní nenávisti jdoucí až na dřeň až na hranu násilí, která se odvíjí v USA.

To co člověk jen zdálky sleduje je něco nepředstavitelného. Nechtěl bych tam žít ani minutu.

A právě takový svět si teď budou USA prožívat další dva roky do příštích prezidentských voleb. Potoky špíny, nadávek, urážek.

Nevím, komu se to může líbit, je to otřesné a je to nehumánní, je to skandální.

Ale dobře, je to americký svět – jejich svět.

Braňme se mu co nejvíce. 

Dříve či později tento nenávistný svět musí zaniknout.

Jiří Vyvadil