Může mnoho ztratit, mnoho získat a navíc ztráty i zisky jsou navzájem tak promíchané, že záleží jen na úhlu pohledu, jak je budeme poměřovat.Ať tak či onak silná a nezávislá ČSSD je v zájmu všech, celé země  ano i těch, kterým  v těle pohled  na oranžovou barvu bouří žluč v těle.

Není nikdy dobré, když existuje jen jedno jádro politické moci. Miloše Zemana jsem volil,  a když si představím všechny jeho protikandidáty, volil bych ho znovu. Věděl jsem, že je to démon, machiavelista moci, ale já prostě úřadu prezidenta vždy přisuzoval především symbolicky od doby Masaryka mimořádný význam a nepřál jsem si mít za prezidenta ořezávátko na tužky.

A nic na tom nemění fakt, že jsem očekával, že nepochybně dříve či později nastane konflikt v mé ČSSD, kterou se Miloš pokusí rozdělovat, vyzdvihovat poslušné a odstraňovat odpůrce.

To je styl jeho politiky a mně na ní nic nepřekvapuje. A abych byl upřímný, není chybou, že on to zkouší. Chybou by bylo, kdyby tomu ČSSD podlehla.

Neměl bych asi nic proti Rusnokově vládě, kdyby Zeman požádal předsedu nejsilnější politické strany v obou komorách českého parlamentu o setkání a naprosto detailně, interakčně s ním probral její vytvoření a plně akceptoval jeho námitky a za každou cenu na bázi naprosté rovnosti s ním uzavřel dohodu za jakých podmínek, může být tato vláda podporována. To však neučinil a vydal vladařský pokyn k vytvoření této vlády, nasadil své koně Haška i Škromacha na vnitrostranickou diverzi, a Sobotkovi tvrdě oznámil, že absolutně nemá nárok na 2. Kolo. A potom ještě začal vydírat tím, že bude vážně uvažovat o jmenování Němcové a běda, kdyby se snad nějaký poslanec ČSSD odvážil odejít z jednacího sálu…