Za většinou dnešních prounijních či proemigračních masových shromáždění stojí dodnes. Zejména v zemích Visegradu se konají protesty sorosovské entity pomalu jednou do měsíce. Vždy masové, vždy profesionálně organizované. V Maďarsku bojují proti Orbánovi, u nás proti Babišovi a Zemanovi, v Polsku proti vládě Práva a spravedlnosti.

Nuže, je třeba jasně říci, že to, co se odvíjí ve Francii, určitě Soros neplatí.

Naopak. Je to zjevně protest, který ve francouzských podmínkách zřejmě znamená vypořádání se jaksi se vším, co se odvíjelo od roku 1968, kdy Francouzi revoltovali naopak proti všemu, co proběhlo od roku 1945.

Náš Andrej Babiš se jednou chlubil, že napodobuje Macrona.

Bohudík je tomu přesně naopak. Macron po mnoha letech hubených, které soužily Francouze, kdy stále více stagnovali se svou životní úrovní jak za vlád pravicových, tak za vlád levicových, nastolil tak tvrdý a hlavně hloupý (protože ideologický) kurs, že takový by u nás nenastolili ani Topolánek s Kalouskem. Zavádět ekologickou daň ještě poté, co se za rok zvýšila cena pohonných hmot o 25 procent, co nezaměstnanost se stále drží na 10 procentech, může jen šílenec.

Kdo si jen namátkou prolítne tweety a zprávy ze sociálních sítí, přibližujících francouzskou realitu,vidí, že původní odpor proti ekologické dani přerostl v odpor nejen vůči prezidentovi a jeho vládě, ale, jak říkají s oblibou naši mainstreamoví novináři, proti zakotvení Francie v evropských institucích. Už jsem zahlédl několik hesel, kupodivu v angličtině, Fuck the EU. To je zvlášť pikantní.

Revoluce zpravidla nastává tehdy, když protestující už nemají kam couvnout.

A to pro Francouze platí jednoznačně. Staré strany zcela selhaly a ta nová, která je měla vyvést z marastu, je ještě horší a odmítá se sklonit před odporem veřejnosti.

Jak se bude věc vyvíjet, není jasné.

Včera se ke žlutým vestám přidali středoškoláci a řidiči sanitek.

A také po internetu obíhal jímavý obrázek obrovské masy „žlutých vest“, zpívající Marseilleusu, a proti nim stojících policistů, kteří na důkaz svého respektu k protestujícícím sundali helmu a mlčky s pohnutím poslouchali.

To by mělo zajímat Jakuba Jandu. To jsou ty normální a lidské evropské hodnoty.

Přátelé, ať tak či onak, Evropu čeká proměna.

My si udržujme svůj rozum, chraňme svou zem, nečtěme směšné zprávy BIS či Vojenského zpravodajství a věřme v naši budoucnost.

My jí, zřejmě na rozdíl od Francouzů, máme více než oni.