Tak tomu bylo v době husitství, kdy česká forma reformace otřásla zhýralým katolickým klérem a kdy se navíc  ukázalo, že dokonce umíme být skvělými bojovníky. Tak tomu bylo po čas 1. republiky, kdy jsme oproti ostatním nástupnickým zemím Rakouska – Uherska byly na svou dobu ve střední Evropě jediným majákem demokracie a antifašismu.Tak tomu bylo v roce 1968, kdy Pražské jaro bylo oslavováno mladými Evropy jako čerstvá a smysluplná alternativa zkorumpované západní demokracie a kapitalismu. Zkrátka a dobře : vždy, kdy jsme byli schopni jít proti proudu obecně unávaného názoru, se ukázalo, že jdeme správným směrem.

Zatímco se Václav Havel stal symbolem i reálným hybatelem  jednostranného a bezvýhradného napojení na euroamerické vidění světa, a to nejen při podpoře toho pozitivního, ale bohužel i toho záporného, čímž mám na mysli sérii válečných agresí USA a zemí NATO od roku 1989 dodnes, Zeman i Klaus  dva naši prezidenti, jeden minulý, druhý současný staví Česko na čelo boje proti nejzásadnějšímu selhání Západu od roku 1989.

Ano, mám tím na mysli podporu kyjevského majdanu, který odstartoval nejen občanskou válku na Ukrajině, ale následně popřel to základní, co dávalo evropskému uspořádání nejhlubší smysl, učinit z Evropy, ve které počaly dvě nejděsivější války  světa harmonický svět spolupráce a míru.

Majdan byl samozřejmě podobně jako např. oranžová revoluce oblíbenou ukrajinskou revoltou té části obyvatelstva, jejíž představy byly v politickém boji poraženy  proti demokraticky (samozřejmě ve specifických ukrajinských podmínkách) zvolenému prezidentu Janukovičovi a jeho vládě.

Ale jeho hlavní mezinárodní smysl byl jiný: Majdan byl prostředkem geopolitického útoku Západu na čím dál tím sílící postavení Ruska coby sebevědomého dalšího hráče ve světovém prostoru. USA nemohla Rusku odpustit, jak brilantně vyřešilo otázku chemických zbraní v Sýrii a EU musela zareagovat na to, že si Janukovič dovolil drze nepodepsat asociační dohodu, odvolávaje se na potřebu kordinace s Ruskem.

V tomto ohledu politici USA i Evropské unie se doslova láskyplně drželi a drží za packy a jde o boj pomyslně na život a na smrt.

A logika tlaku na Rusko je následující:

My Západ víme, že jsme lehkovážně vyprovokovali ukrajinské události, my víme, že jejich smyslem bylo z našeho pohledu ponížit vás a zatlačit vás natolik, že přestanete ve světovém měřítku opět cokoliv znamenat, my víme, že jste jednali tak, jak jste jednat museli, abyste uchránili své zájmy, ale musíme vás porazit.

A do toho vražedného a sebevražedného uvažování přichází oba naši prezidenti a každý trochu jinak  ostře narušují tuto nemorální hru. Nemusím s nimi ve všem souhlasit, zejména Klausovo zbožnění neviditelné ruky trhu nikdy nemohu přijmout, ale v těchto pro osud Evropy i světa rozhodujících otázkách jsem na oba prezidenty hrdý.

V tomto ohledu se jejich přínos obrovský. Česko ukazuje, že není stádní zemí typu Polska či pobaltských republik. Oba naši prezidenti se tak řadí po bok 60 nejskvělejší osobností Německa, kancléřů Schmidta, Schrödera či Kohla,  po bok významných amerických politiků typu Henryho Kissingera, po bok  bývalého francouzského prezidenta Sarkozyho či naopak  potencionální budoucí prezidentky Francie Marine le Pen a dalších. Ale nejen to. To malé Česko uprostřed Evropy je sledováno z vnější a  otevírají se mu  pomyslně dveře v rodícím se novém  světě, kdy uskupení BRICS, tvořící kromě Ruska, Čínu, Indii,  Jihoafrickou republiku a Brazílii stojí v tomto sporu na straně Ruska...

Nazrává čas si přestat lhát.

Ukrajina je po roce od násilné revoluce tam, kam zákonitě směřovala od počátku : je to země bezprostředně směřující ke zhroucení.

Už dnes pochodují znovu majdanisté s prapory Pravého sektoru a obrazy Štěpána Bandery ulicemi západoukrajinských měst a mimo jiné mají výrazně agresivní hlášky i ve vztahu k Jaceňukovi či Porošenkovi.

Nemůže nebýt hůř.

Drastický balíček zákonů přijatý v prosincovém nočním hlasování ukrajinským parlamentem obyvatele ještě více zdecimuje a revolta bude pokračovat. Jestliže Řecku nepomohlo 240 mld eur 25. ledna 2015 zřejmě zvítězí strana Syriza odmítající absurdní požadavky MMF, pak za stejných podmínek a při stejné politice MMF by Ukrajina potřebovala při své velikosti 2 bilióny eur...

Bez komentáře...

A Rusko ? Je silnější než kdykoliv předtím. Nic tak naposílilo a nesemklo ruský národ jako sankce proti němu. Zavádět sankce proti velmoci typu Ruska znamená sjednotit jeho národ proti vnějšímu nepříteli.  A navíc reálnému, protože Západ skutečně válku vede a  byť zatím jen ekonomickou a mediální.
Po celý rok Putin disponuje podporou přes 80% a nelze si představit, že by poklesla.

A ekonomika. Ekonom nejsem, ale následující drobná čísla, která jsem si vypůjčil ze serveru reformy. Cz, mluví za vše :

„Tak se teď podívejme na ruské fundamentální údaje. Celkové zadlužení ruské vlády je jen 13,3% jejich HDP. Její rozpočtový deficit je v poměru k HDP jen 0,5%. Když uvážíme US HDP 16,8 bilionu (číslo z roku 2013), UD rozpočtový deficit celkem 4% HDP oproti 0,5% ruskému. Fed je v podstatě soukromá korporace vlastněná regionálními US soukromými bankami, ač se sám předvádí, jako že je státní instituce. US veřejně držený dluh odpovídá úžas budícím 74% HDP za fiskální rok 2014. Ruský je při tom 13,4%.“

Bez komentáře.

Shrnuto tedy : Uprostřed šílenství Západu je skvělé, že Miloš Zeman a Václav Klaus se mu umí postavit.

Než se rok s rokem sejde, tyto názory přestanou být extrémní, ale naopak budou hlavním proudem nového racionálního myšlení našeho světa...
Je dobré, že jako Česko můžeme být na čele změn Evropy a možná i světa.