Na Nový rok by se mělo začínat optimisticky, s rozvahou se ohlížet zpátky a do budoucnosti hledět s optimismem. Bohužel, po projevech předsedy Senátu a premiéra, kteří přičinlivě využili uprázdněný mediální prostor, to má člověk opravdu těžké. Tuto příležitost ke „státnickým“ promluvám jim na Nový rok nemoudře vytvořil prezident Zeman opuštěním dlouholeté tradice novoročních prezidentských projevů a pronášením nevánočních proslovů na druhý svátek vánoční.

Oba dva řečnící jsou okázalými vyznavači a obdivovateli prezidenta Václava Havla a nejen z jejich projevů, ale především z politiky, kterou celý loňský rok provozovali a kterou se snažili obhajovat a vynášet do nebe, to opravdu bylo vidět. Oba dva politici dnešní ODS v den 30. výročí vzniku České republiky toto výročí neváhali připomenout, premiér v něm dokonce viděl zdroj našeho trvalého optimismu do budoucna a dobrý a pevný základ našeho státu. Tvářili se, že mají právo se k tomuto historickému mezníku, kterým zakladatel jejich strany obdivuhodně vyřešil bezprecedentní státoprávní krizi, hlásit. Vždyť – údajně – stál v čele ODS, jako dnes oni.

Ale ta ODS a její tehdejší politika byly v úplném protikladu s tím, co představuje dnes Fiala s Vystrčilem. Vznikla a vyrostla v opozici proti havlovskému elitářství, chaotické nepolitické politice, podlézavosti vůči mocným v zahraničí a nezájmu o život běžných občanů.

Jenom na okraji - proč slovenská krize nešla v havlovské režii zastavit, v jedné televizní reportáži nejlépe ilustrovala slovenská herečka Magda Vášáryová. Zavzpomínala, jak jí Václav Havel v jedné chvíli vážně navrhl, aby se stala jeho viceprezidentkou za Slovensko. Že je to prý jediná cesta, jak společný stát zachránit. Odmítla a stalo se.

S tímto chaosem už Václav Klaus nic jiného, než minimalizovat škody, dělat nemohl. Tehdejší ODS kladla na první místo český národní zájem a jeho tvrdou obranu. Fiala s Vystrčilem přesně v duchu obdivované havlovské politiky dělají pravý opak. Věří, že patolízalství k mocným v zahraničí a snaha ve všem jim vyhovět budou někdy odměněny. Pro své pozice jsou ochotni udělat cokoliv. Země však z této servility nebude mít nikdy nic. Pouze ztráty.

A tak bez mrknutí oka akceptují zelené evropské šílenství, přestože je zaměřeno proti evropskému průmyslu a životní úrovni obyvatel členských zemí, a přitom dobře vědí, že nejpostiženější zemí budeme právě my. V celém slavném českém předsednictví se předháněli, aby napomohli urychlení zelené drahoty, kterou neváhali napomoci rozšířit i na dopravu a vytápění budov. A bezostyšně vyzývají občany k šetření a žádostem o sociální dávky. Odezírat mocným ze rtů - to bylo nevyslovené motto českého předsednictví. Ale platí to v celé šíři naší současné zahraniční politiky. Neváhají bez ohledu na důsledky pro naši zemi iniciativně pálit vztahové mosty se zeměmi, které se vládnoucím elitám na Západě momentálně nezdají. Hrdiny jsou ale pouze s cizím klackem za zády a pro změnu situace nemají v záloze žádnou variantu. Náklady pro zemi jsou obrovské. O svém podílu na debaklu Škody Auto na klíčovém čínském trhu se ale „tchajwanec“ pan Vystrčil pochopitelně nezmínil. I to je v tradici havlovské politiky.

Zatím pozitivního nedokázali nic. Nejdražší energie, odzbrojená armáda, pozice ve vedoucí skupině evropského inflačního pelotonu, sebestřední spojenci uchvácení bláznivým pokrokářstvím, prostě růžová budoucnost pro nás opravdu „zajištěna“. Ale pan Vystrčil chce větší akcent na změnu klimatu, práva sexuálních menšin a vztahy mezi muži a ženami.

Oba dva řečníci ukázali, že s úspěchy uplynulých třiceti let jejich politika nic společného nemá. Pod jejich vedením nás nic dobrého nečeká a odměna za poslušnost zvenčí znovu nepřijde. Takže jediné pozitivum na závěr – vlastního projevu se zřekla předsedkyně Poslanecké sněmovny paní Pekarová Adamová. Alespoň nějaká úleva na Nový rok.

Převzato z webových stránek Institutu Václava Klause