Když už bonmot nepochopí, mají se pana prezidenta přímo zeptat a ne jen dělat vlny v mediích a dokazovat tím, že svět si pana prezidenta váží více než naši politici či nedej bože naši žurnalisté. Takový pravicový novinář dokáže, že díky vlastní politické předpojatosti je možno ze jmenovaného udělat burana, ignoranta a možná i něco horšího. V kontextu se stavem naší společnosti je to téměř trapné.
Abych však mluvil konkrétně, jak to především naši televizní komentátoři opakovaně vyžadují i v situaci, kdy odpovědi tázaného nevnímají a kladou důraz jen na své často nesmyslné otázky.
Posledním příkladem je vyjádření pana prezidenta o kouření. Copak nikoho opravdu nenapadlo, že pointa jeho výpovědi o kouření od sedmadvaceti let není vybídnutím ke kouření, ale poukázáním na skutečnost, že u nás kouří děti již od věku dvanácti let a společnost na to nereaguje? Kolik jsme četli v novinách či slyšeli v televizi o zhoubnosti takového konání. Ale stačí pár slov a je oheň na střeše. Dokonce jsem si přečetl článek, ve kterém se jeho pisatel ve společnosti pana prezidenta cítí trapně. To se i v budoucnosti ještě natrápí, ale myslím zbytečně. Děti však budou kouřit dál, následujíc tak příklad ostatních a často i rodičů, ale nepochopení je možno využít v další kampani proti panu prezidentovi. Kolika pitomostí se dopouštějí politici každý den, ale veškeré ohlasy jsou většinou žádné, pokud se ovšem nejedná o politika z levého křídla naší politické scény. Zloději i lumpové jsou nadále hájeni a především omlouvání a tolerováni.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Josef Reiman