Jak to vypadá na Šluknovsku, zeptal jsem se ženy, která tam vlastní chalupu a má tento kraj ráda. Odpověděla mi: v současné době jsou někteří obyvatelé výběžku v tak špatném psychickém stavu, že již nic neočekávají. Nemají práci a sedí doma u televize. Ohřát se chodí do hospod. Pak dodala: asi před rokem, když jsem jela místním vláčkem, seděla jsem v kupé s dvěmi ženami, které měly děti školou povinné a stěžovaly si vzájemně na nedostatek peněz.

Jedna nabízela druhé snadný recept:neposílej dceru aspoň jednou týdne do školy, ušetříš za vlak a k obědu jí doma vždycky nějaký chleba namažeš.  

Za místními problémy podle znalců nemohou Romové, ale celková situace, za kterou nesou zodpovědnost politici: Šluknovský výběžek patří mezi nejchudší místo v Čechách, ale už dávno neplatí, že obyvatelé jsou přistěhovalci z různých koutů země. Většina současných obyvatel v produktivním věku se již v tomto kraji narodila, má k tomuto místu vztah a nechtějí se stěhovat někam jinam.  

Minulý týden v pátek, 27. ledna 2012, se objevila v médiích zpráva, že starostové a místní politici odmítli vládní Agenturu pro sociální záležitosti, kterou tam zastupoval na společném jednání Radek John jako předseda bezpečnostního výboru Poslanecké sněmovny, a žádají její zrušení. Domnívají se, že zbytečně odčerpává místním lidem peníze. Starostové si naopak pochvalují spolupráci s policií. "Neznám jediný příklad, kdy by nám pomohli," řekla například starostka Šluknova Eva Džumanová o Agentuře. Strategii boje proti sociálnímu vyloučení z loňského roku považuje dokonce za absurdní.  

Hlavní problém Šluknovska je vysoká nezaměstnanost, která začala v důsledku malé privatizace v devadesátých letech. Továrny, které tam byly, jako například Bytex, kde se vyráběly koberce a gobelínové potahy, nebo Miko, kde se vyráběly nože, zkrachovaly. V současné době jsou budovy, kde bylo zaměstnáno 80 až 100 lidí, prázdné a v dezolátním stavu. Realitní makléři pak v tomto kraji skoupili velmi levně prázdné paneláky či jiné opuštěné budovy, prohlásili je za ubytovny a nalákali do nich tzv. nepřizpůsobivé občany a za byty požadují nehorázné nájemné: za dvoupokojový byt kolem osmi tisíc a za třípokojový až dvanáct tisíc, protože obyvatelé na takový nájem nemají, platí to za ně stát. Doplatek na hlavu činí 3000 korun. Konkrétně podle Lidových novin z 5. ledna 2012 jedna čtyřčlenná rodina v Tanvaldu platí za 1 + 1 11 tisíc korun, ale peníze jdou rovnou majiteli nemovitosti, navíc se v domě nesvítí.  

Koncentrace Romů, kteří vědí o tom, že jsou objektem spekulací většinové společnosti, a nedostatek práce, jsou zřejmě hlavním důvodem velkého sociálního pnutí v takovýchto místech. "V návrhu Agentury třeba čteme, že městská policie by měla vozit romské děti do školy," se smíchem konstatovala starostka Šluknova. I to by mohlo pomoci, ale princip momentálního neštěstí místních lidí to neřeší, a nebudou-li lidé dlouhodobě zaměstnaní a svým dětem nepředvedou vzor pracovitého chování, sociální pnutí v takovýchto místech bude jen vzrůstat.  

Jedno si ale můžeme dovolit říci: sestěhovávání lidí do takových oblastí a ubytoven je možné, dle mého soudu, kvalifikovat jako podněcování k rasové nesnášenlivosti na obou stranách, neboť taková koncentrace eskaluje emoce jak u romských, tak u neromských obyvatel, a s tím místní zastupitelstva nic nedělají. S jinými etniky, jako jsou Vietnamci, či potomky Němců, v tomto kraji problémy prý místní obyvatelé nemají.  

Kritiku vládní Agentury ale odmítá vládní zmocněnkyně pro lidská práva Monika Šimůnková i ředitel agentury Martin Šimáček. Uvádí, že Varnsdorfu agentura nabídla desetibodový plán opatření, který obsahoval například úpravy ubytoven, vznik sociální firmy zaměstnávající lidi s nízkou kvalifikací, zajištění předškolní přípravy dětí atd. Příklad, o kterém hovoří starostka Šluknova, považuje za vytržený z kontextu. Záměry Agentury měly projít radou a zastupitelstvem města, jenže město na nabídku nereagovalo. Podobný plán Rumburk dokonce odmítl.  

Budeme-li o věci spekulovat, můžeme si snad dokonce dovolit říci, že taková situace některým tamějším zastupitelům vyhovuje, protože na ní vydělávají a zároveň o těchto regionech rozhodují. Těžko najít jiné vysvětlení. Zdá se, že na tomto mikrosvětě je možné nejsnáze pochopit princip nefungování politiky jako správy věcí veřejných v Česku. Tak tomu ale bude, dokud vrcholní politici sami budou předvádět denně, že peníze u nich stojí na prvním místě v hierarchii hodnot, protože tím vytvářejí obecně přijatelné vzorce chování, což může vést k eskalaci nepokojů i v jiných regionech, jak to vidíme v zahraničí. I podle analytiků konzervativního Wall Street Journal za nepokoji je vždy ta skutečnost, že za vzniklé krize nikdo nenese odpovědnost.

Vyšlo na rozhlas.cz, publikováno se souhlasem vydavatele.