Úvaha pro vládu, zákonodárce, soudce a občany.

Nebudujeme právní stát, ale necháváme justici jednat podle právních řádů, které zavedli totalitní právníci po druhé světové válce. Nikoliv pravda, ale "závazný právní názor" je pro soudce a úředníky státního zastupitelství směrodatný. Téměř po každých volbách do parlamentu sleduje občan nesmyslný boj o "úpravu" nebo o interpretaci výsledků voleb. Malé strany se po volbách spojují, aby případný vítěz voleb nemohl začít budovat republiku podle svých představ.

Největší "budovatelé státu" sedí v parlamentu desetiletí. Za stav v justici necítí žádnou zodpovědnost. Místo budování právního státu nám vnucují své představy, jak měli voliči rozhodnout.

Jenom slepý občan nevidí statisíce okrádaných občanů. Zákonodárci a soudci jsou jediní viníci tohoto stavu. Někteří občané už rezignují na nespravedlnosti způsobené státem.

Uskutečněním svobodných voleb a ustavením nové vlády by všichni zvolení zákonodárci měli začít budovat, nebo alespoň nebránit budování demokratického státu. Státu, ve kterém platí pravda, litera Ústavy a Listiny práv.

Občané s "právnickým vzděláním" získaným v totalitě by si měli uvědomit, že není všechno pravda, čemu se na vysokých školách naučili. Mnozí se stali vykonavateli vůle stávající (totalitní) justice. ČT pořádala diskuzi s profesory univerzit, kteří nám předvedli, jak rozumí fyzikálním zákonům. "Archimédes se vykoupal a zjistil, že je nadlehčován silou." Profesor a člen legislativní rady vlády nepochopil příčinu soudního sporu: Archimédes určil množství ryzího zlata použitého při výrobě šperku.

K právnímu státu má republika téměř tak daleko, jako před třiceti lety. Vysoké školy právnického směru patrně stále vyučují studenty tomu, jaké postupy v justici používat. Čemu se kdysi naučili, nemají důvod měnit. Státní zástupci (prokurátoři) mají z totality zděděné právo označit občana za trestně stíhaného a nechat ho vláčet policií, i za účasti televize.

Vláda by měla s okamžitou platností odvolat současného Nejvyššího státního zástupce a dočasně pověřit touto funkcí jiného pracovníka. Tomuto úředníkovi sdělit, že je zodpovědný za jednotný postup ve všech úřadech státního zastupitelství. To měla dávno udělat některá vláda, ve které byla ODS, ČSSD, KDU-Čsl, i ANO. Hierarchie a odpovědnost rozhodování ve všech státních úřadech musí být nesporná. Případné střídání levo-pravých vlád po volbách musí proběhnout bezproblémově, přesně podle idejí Ústavy.

Soudcům je třeba připomenout, jaké jsou základní postuláty právního státu. Musí platit: „Občan může činit vše, co mu zákon nezakazuje“. Pravda je nejvyšším kriteriem každého sporu. Lichva zřejmě úplně vypadla z našich právních norem. Do zákonných předpisů rozhodně patří.

Dovolil jsem si navrhnout potřebné doplnění a úpravu současných právních norem takové, které zaručeně vrátí republiku mezi právní státy:

§ 1. Hierarchické uspořádání lidského poznání a právních norem tvoří zákon, podle kterého soudci rozhodují. Jsou to:
(1) Zákony přírodních a matematických věd, nejnovější poznatky věd lékařských a technických,
(2) Ústava, Listina základních občanských práv a svobod,
(3) nařízení nadnárodních orgánů, kterých je republika členem (EU, NATO),
(4) zákony a zákonná nařízení uvedené ve Sbírce zákonů,
(5) nařízení institucí a osob, které jsou zmocněné nařízení vydávat.
§ 2. O vazebním zadržení občana rozhoduje soudce, který se stává jeho zákonným soudcem.
§ 3. V soudním řízení musí soud vyhodnotit každý předložený důkaz.
§ 4. Soudnictví je dvoustupňové. Každý spor má nárok na dva zákonné soudce, případně rozhodnutí dovolacího soudu.
§ 5. Státní úředníci plní cíle, které si současná vláda stanovila. Vedoucí státních úřadů jsou za to zodpovědní.
§ 6. Lichva je trestný čin. Lichvou se stává půjčka, u které musí dlužník splatit víc jak desetinásobek půjčky, bez ohledu na dobu splatnosti.

Přijetím těchto "doplňků" parlamentem se z republiky stane demokratický stát. Pravda bude nejvyšším kriteriem každého sporu.

Soudci, kteří nebudou soudit v duchu těchto doplňků, nemohou zastávat funkci soudce. K soudům se bude chodit pro spravedlnost. Trvání soudních sporů se podstatně zkrátí. Ušetří se náklady na soudní procesy i náklady za špatná rozhodnutí soudů. Přínosy do státní pokladny budou patrně v miliardách.