Má-li soud rozhodovat, nejčastěji se jedná o spor mezi dvěma subjekty. Má-li být rozhodnutí soudu spravedlivé (identické ve smyslu, která strana sporu má pravdu), musí být lhostejné, kdo se na soud obrací.

Když selským rozumem nedošlo k dohodě mezi stranami sporu, tak se jedna strana rozhodne, že požádá soud, aby spor vyřešil. Strana, která se na soud obrací, je žalobcem. Protistrana je stranou žalovanou.

Povinností soudu je odhalit příčinu sporu. Některé spory nelze jednoznačně rozhodnout. Jestliže se matka domáhá práva rodit doma a přivolaný lékař má povinnost chránit zdraví dítěte, je jednoznačné rozhodnutí soudu sporné. Většina sporů má jednoznačné řešení. K trestnému činu došlo, nebo nedošlo. Smluvní podmínky byly porušené, nebo nebyly. Řidič porušil dopravní předpisy, nebo neporušil.

Když soud zjistí příčinu sporu, musí určit viníka. Tím je případ vyřešený.

Má-li žalobce pravdu, výrok soudce musí znít: „Žaloba je v právu. Žalovaná strana je povinna splnit nároky žalobce. Žalovaná strana hradí soudní výlohy žalobce.“

V případě, že žalobce nemá pravdu, výrok soudce musí znít: „Žaloba se zamítá. Žalobce je povinen splnit nároky žalované strany. Žalobce hradí soudní výlohy žalované strany.“

Tak se soudilo již v antické době. Postupu, jak dojít ke spravedlivému rozhodnutí se říkalo „důkaz opaku“ (také z opaku, nebo opakem).

Vztahem příčiny a následku se v minulém století zabývala i matematika (logika). Rozhodnutí soudu musí odpovídat příčinnému stavu „ekvivalence“ (oboustranná implikace). Ale logika je v tomto pojetí zbytečně složitá.

Existuje reálný způsob, jak současný stav v justici napravit. Stačí dát soudcům pokyn, aby za „Zákon“ považovali pouze takové právní normy, které plynou z podstaty „Zákona“.

Jak situaci řešit jsem současnému ministru spravedlnosti navrhl již několikrát.

Jedině politické uskupení, které není ovládané „občany s právnickým vzděláním“, může současný tristní stav v soudnictví napravit. Současnému ministru spravedlnosti je přednější řešit stav ve vězeňství. Otázku spravedlnost soudních rozhodnutí si nepřipouští, nebo jí nerozumí. Moje upozornění ignoruje nejen on, ale i celá vláda.