Uvažuji o státních úřednících, kterým je nadřízený Pavel Zeman. Jejich povinností by mělo být dozorovat nad správnou funkcí demokratického státu.

Svou moc tito úředníci opírají o znění trestního řádu. Ignorují znění Ústavy.

V rozporu s Ústavou požadují po Poslanecké sněmovně jakési dobrozdání, zda mohou pokračovat v trestním vyšetřování některého poslance. Takovým osočení libovolného poslance se stát dopouští (trestného) činu pomluvy. Je to zjevné narušení nezávislosti mezi mocí výkonnou a zákonodárnou. Ústava jasně stanoví, kdy může být poslanec zbaven svého mandátu. Tím, že Poslanecká sněmovna žádosti Státního zástupce vyhověla a vydala zprávu o nějakém hlasování, podřídila se moci výkonné.

Ministr, kterému Státní zástupci podléhají, musí zástupcům nařídit, aby dodržovali služební hierarchii. Pouze Nejvyšší státní zástupce může mít právo obrátit se na Poslaneckou sněmovnu nebo Senát v případě existence trestného činu mandanta.

Nápravu může zajistit pouze zákonodárný sbor. Soudcům je třeba nařídit, aby respektovali Ústavu. Relikty ze „socialistického soudnictví“ je nutné odhodit.

Sbírku zákonů je třeba upřesnit a soudcům nadefinovat termín „Zákon“. Obsahově by upřesnění mělo zahrnout následující paragrafy:

§ 1. „Zákon“, podle kterého soudci rozhodují, je Hierarchické uspořádání lidského poznání a právních norem. Jsou to:

(H1) Zákony přírodních a matematických věd, nejnovější poznatky věd lékařských a technických,
(H2) Ústava, Listina práv a svobod,
(H3) nařízení nadnárodních orgánů, kterých je republika členem (NATO, EU),
(H4) zákony a zákonná nařízení uvedené ve Sbírce zákonů,
(H5) nařízení institucí a osob, které jsou zmocněné nařízení vydávat.

§ 2. O vazebním držení občana rozhoduje porota nejméně tří soudců. Její rozhodnutí musí být jednomyslné.

§ 3. V soudním řízení musí soud vyhodnotit každý předložený důkaz. Soud nemá právo měnit žalobní návrh.

§ 4. Soudnictví je dvoustupňové. Každý občan má nárok na dva zákonné soudce. Soudy na každém stupni mají povinnost vyřešit spor. Nemají pravomoc nutit jiné soudy, aby za ně rozhodovaly.

Kdybych byl redaktorem a někde se dočetl, že existuje názor, že za současným stavem společnosti je nedodržování Ústavy, rozhodně bych takový názor uveřejnil alespoň v rubrice Názory čtenářů. Jestliže někdo vyzývá parlament, aby do zákonů uvedl takové nařízení, které počet jednání u soudů zkrátí minimálně o třetinu (možná i o polovinu), pak bych se pídil po tom, proč tomu tak je.

Vážení poslanci. Domnívám se, že problém v justici si vyžaduje okamžité řešení. Bez ohledu na názory právníků byste měli navržené paragrafy schválit ve zkráceném řízení, a k podobnému kroku vyzvat i Senát.

Zachovat stávající právní systém si budou přát všichni "občané s právnickým vzděláním". Není složité porozumět jejich důvodům.

Bylo by nezodpovědné, kdyby se v nezákonných soudních postupech nadále pokračovalo. Je třeba dovést republiku k právnímu státu.

Vládní většina by se mohla vytvořit nad závazkem přijmutí navrhovaných právních předpisů.

Koalice dvou stran je nejefektivnější. Třetí strana v koalici zpravidla bývá s nejmenším počtem mandátů. Ale její váha ve vládě bývá nejsilnější, protože bez její vůle těžko dochází k dohodám. Domnívám se, že současný povolební stav by mohl zajistit vládu, která vydrží do dalších pravidelných voleb.

Karel Januška