Dovolím si podotknout, že tito fanatičtí radikálové nerespektovali učení Koránu, neboť v této svaté knize je mimo jiné psáno "kdo zhyne vlastní rukou, ten se protiví tomuto učení". To se týká všech sebevražedných atentátníků. Postup a výsledek této skupiny je následující. První obětí byla americká fotografka Gaila Rubinová, která fotila přírodu poblíž místa, kde se teroristé vylodili. Potom měl děj rychlý spád. Unesli bílý taxík, jehož posádku zabili, poté postřelili řidiče protijedoucího autobusu, který byl plný rodin s dětmi a ten unesli. Původním cílem teroristů bylo unést autobus jedoucí do Tel Avivu, obsadit luxusní hotel a vzít zahraniční velvyslance jako rukojmí, kteří by byli následně vyměněni za palestinské teroristy vězněné v Izraeli. Výsledkem tohoto masakru bylo 38 mrtvých civilistů, z toho 13 dětí a dalších 71 lidí bylo zraněno.

Stát Izrael bojuje v nikdy nekončícím boji o své přežití. Mohu uvést několik příkladů. Takzvaná Šestidenní válka byla zahájena v roce 1967 formou takzvané preemptivní operace, je nesprávně zmiňována jako preventivní úder. Skupina států arabské aliance pod vedením egyptského prezidenta Gamála Abd an-Násira, který si svým prohlášením, že Izrael vytlačí do moře, hodně naběhl. Během této Šestidenní války zlikvidoval Izrael prostřednictvím leteckých útoků skoro veškeré egyptské letectvo, které bylo vybaveno sovětskými letouny. Poznámka pod čarou, v zákulisí údajně sovětský velvyslanec poštvával Egypťany k útoku na Izrael. Protože se domníval, že Egypťané mají vojenskou převahu a Izrael si nedovolí žádný útok. Měl jsem tu velkou čest hovořit s přímým účastníkem této války, profesorem medicíny Shimonem Slavinem, který byl v této válce zařazen jako vojenský chirurg a také jako takzvaný žabí muž. Jen poznámka, šest let jsem byl jeho pacientem a dodnes jsme v mailové komunikaci. Pan profesor, i když má 83 let, je stále činný ve svém oboru a bezpečnostní situaci v Izraeli hodnotí jako velice špatnou. Zdůrazňoval mi při našich povídáních, že stát, který nemá silnou armádu je určen k zániku. Samozřejmě je to jeho názor, ale já se s ním ztotožňuji. V Izraeli trvá základní vojenská služba pro muže tři roky a rovněž je povinná i pro ženy, s určitými výjimkami.

Dalším mementem, kdy izraelská vláda podcenila informaci tajné služby Mosad, který varoval, že Izrael bude napaden arabskou aliancí 6. října 1973 v den největšího židovského svátku, v Den smíření. Tak byla zahájena Jomkipurská válka. S výraznými ztrátami stát Izrael útok odrazil a v tomto vojenském střetu zvítězil. Je pravdou, že v Egyptě jsou zachovány historické části vojenské techniky, demonstrující vítězství Egypta v této válce (zdroj Hynek Kmoníček, Diplomatické deníky).

Položím otázku a také na ni sám odpovím. Proč je židovský národ tak nenáviděný? Domnívám se, že platí za svůj úspěch neboli za chytrost, vzdělanost a píli. Židé tvoří 1 procento světové populace a získávají 20 % Nobelových cen. Tak se ptám, kolik Palestinců dostalo Nobelovu cenu?  Pouze dva Egypťané získali Nobelovu cenu. Jeden za literaturu a druhý za chemii. Nemohu počítat teroristu Jásira Arafata, předsedu Organizace pro osvobození Palestiny, který získal Nobelovu cenu míru v době, kdy v této organizaci probíhaly bratrovražedné boje o vedoucí pozice, souboj, která strana bude štědřeji dotovaná od zahraničních partnerů. Vždy, když to vypadalo, že situace vede k dohodám a klidu zbraní, tak to bylo cíleně zmařeno. Položím otázku Cui bono? Určitě ne Izraeli ani Spojeným státům. Ani nebudu vzpomínat amerického prezidenta Obamu, který rozpoutal dvě války, čímž si asi vysloužil Nobelovu cenu míru.  Lidé žijící v pásmu Gazy jsou rukojmím teroristické organizace Hamás. Hamás a Hizballáh jsou světově uznávané teroristické organizace a musím dát za pravdu premiéru Izraele Benjaminu Netanjahuovi, ať se to různým progresivistickým fašistům líbí, nebo ne. Proto je třeba se aspoň pokusit vymýtit každou sebemenší teroristickou buňku a zabránit jejich financování. Pevně věřím, že nová administrativa nastupujícího prezidenta Donalda Trumpa razantně podpoří obranyschopnost státu Izrael a přestane sponzorovat regionální konflikt na Ukrajině, ze kterého profituje nedemokratický režim Zelenského, který oslavuje nacisty (zdroj Vivek Ramaswamy).

Nejnechutnější roli v obou konfliktech hrají média. A zejména sociální sítě. Zabrousím do nedávné historie, kdy jsem v roce 1991 nastoupil do výcvikového kempu ve Spojených státech u protiteroristické jednotky s nejvyšší federální zatýkací pravomocí. V první hodině výuky nám bylo sděleno, určitě v nadsázce, zabijte každého novináře. Nechápali jsme proč. Po delším čase jsme se dopracovali k odpovědi, že novináři mají na svědomí více úmrtí než teroristé. Americkým instruktorům musím dát částečně za pravdu, protože díky sociálním sítím a bleskovým přenosům informací s nemožností ověření jejich pravdivosti, se válečná štvanice proti státu Izrael stává časovanou bombou. Nekritické ospravedlňování palestinského terorismu, zejména na amerických a západních univerzitách, vytváří nebezpečí občanské války. Mohu pouze doufat, že Spojené státy, kde je vymahatelnost práva funkční a jejich soudci se nenechají zatlačit do kouta progresivistickými fašisty.

Na závěr bych si dovolil uvést myšlenku: Tajné znamená, že se o tom ví, ale je to popíráno.

Zdroje: knihy Mosad (Benny Morris), Mosad: Nejslavnější operace izraelské tajné služby (Michael Bar Zohar), Diplomatické deníky 1993-2000 (Hynek Kmoníček)