Kde se stala chyba?

Našla by se jich celá řada, otázkou je, nakolik mají na „přehlížení“ této problematiky podíl třeba bojovníci proti automobilům ve městě z řad zelených a tzv. ekologických aktivistů. Faktem je, že podstatná část parkovacích ploch zmizela a byla nahrazena vydlážděnými prostranstvími, která ulehčují pěším komunikaci středem města, ale současně způsobují, že existují mrtvé zóny např. Moravské nebo Jakubské náměstí, kde dnes podnikat je velký problém. Nejenom zde, ale i v jiných částech centra město obvykle nechá provést územně plánovací studii, popř. svojí vyhláškou zruší parkování a „zapomene“ na podmínku vytvoření desítek či stovek nových parkovacích míst, které mají nahradit původně zrušená výstavbou nových parkovišť nebo parkovacích domů, atp. Výsledek celého procesu, který měl původně vést ke zkvalitnění života ve středu města - pouze se snižuje počet parkovacích míst v centru a na výstavbu se téměř vždy zapomíná.

„Jestliže se podíváme na poloprázdné parkoviště před Fakultou stavební VUT na Veveří ulici a srovnám to s předchozím stavem, je potřeba se zamyslet zda systém zpoplatnění parkování nemocných a starých lidí, kteří jedou na polikliniku na ulici Zahradníkova, což je mimochodem příspěvková organizace, zřízená statutárním městem Brnem už v lednu 1991, je správný a morální, pokud parkovací systém vytvořilo levě orientované politické seskupení, které bylo vždy proti 30 Kč zdravotním poplatkům. A tiše se zde za jedno dopoledne na poliklinice vytáhne z nemocných lidí podstatně více než 30 korun“, upozorňuje Karel Rais, rektor VUT v Brně.

Co s tím?

Podle Karla Raise, nezávislého kandidáta do Senátu za Brno-město je problém i v tom, že ač má Brno své ministry, hejtmana a další vysoké státní úředníky, po svém nástupu do Prahy se chovají k moravské metropoli často macešsky. „Dám na to ruku svým voličům, že nepůjdu stejnou cestou, a v Brně se určitě nebudu vyskytovat pouze sporadicky, před volbami, tak jako někteří senátoři a poslanci. Vadí mi, že úředníci svojí hloupostí udělali ze středu města často „Festung“ Brno, který vede k špatným podmínkám pro život (dopravní obslužnost, nákupy) a posléze k vylidňování centra města. Podívejte se v noci ze Špilberku, kdy v centru je tma a okolní čtvrtě žijí. To není náhoda. Tvrzení, že je to otázka peněz je pravdivá, ale je to jen A a já bych chtěl slyšet a ovlivnit i to B, že se s tím bude něco dělat“ říká Karel Rais a uvádí příklad z praxe.

Brno má co nabídnout

„Tak jako se povedlo dostat do Brna mnoho nových vědeckých institucí a zahraničních firem, chci se podílet na tom, že zvednu ruku pro „transfer“ i dalších úřadů, jako je např. Nejvyšší kontrolní úřad a jiné. Brno má v tomto směru velký potenciál, aby takové instituce kvalitně naplnilo a spravovalo. I z tohoto důvodu je nutné, aby se politická scéna spojila a bez ohledu na „politický dres“ v naprosto konkrétních případech, kdy z toho bude mít zisk Brno je potřeba jednat dohromady. Dobré příklady praxe z univerzitního prostředí máme. Bez předchozí spolupráce vedení brněnských univerzit, bez podpory státní správy, podnikatelů a politiků by jistě do Brna nepřišly takové projekty jako CEITEC, ICRC a další. K modernizaci města Brna přispělo např. Vysoké učení technické v Brně řadou aktivit, od práce s mladými lidmi při organizování sportovních soutěží až po technické inovace, které Brno znovu posunou mezi 50 nejinovativnějších regionů Evropy,což je mj. pozapomenutý strategický cíl kraje a města Brna“, uzavírá svoji úvahu prof. Karel Rais, rektor VUT v Brně a nezávislý kandidát do Senátu.

Karel Rais, rektor,
nezávislý kandidát do Senátu

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.