Jsou pouze kosovští Albánci a kosovští Srbové, přičemž albánský národ již realizoval své právo na sebeurčení v Albánii. Nicméně předsedové vlád Srbska a Kosova v srpnu 2015 podepsali dohodu o hlubší integraci Srbů žijících na území Republiky Kosovo. Srbská menšina žije hlavně na severu Kosova, kde podle srbského premiéra Vučiće na základě sjednané dohody dostala více pravomocí, včetně tzv. práv srbských obcí. Fi­nální setkání premiérů Aleksandara Vučiće a Isy Mustafy proběhlo za účasti šéfky unijní diplomacie Federicy Mogheriniové, podle níž sjednaná dohoda oběma státům umožnila nastoupit „evropskou cestu". Tou dobou také Kosovo schvalovalo změnu ústavy, umožnující vznik trestního tribunálu, který by se při řešení válečných zločinů měl zabývat i povražděnými stovkami srbských civilistů na území Kosova a obchodováním s lidskými orgány. "Zjistit pravdu o některých obviněných během války a po ní je těžkým úkolem, který musíme řešit," uvedl k tomu kosovský premiér Isa Mustafa. Nakonec však zůstalo jen u planých slibů, přičemž řada západních novinářů v této souvislosti zmiňuje fakt, že Kosovská osvobozenecká ar­máda (UÇK) představovala organizaci, která svoje aktivity financovala z výnosů trestné činnosti. Tato skutečnost vedla k tomu, že z pohledu mezinárodního společen­ství je UÇK spojována s organizovaným zločinem.

V minulých dnech nás snad všechny sdělovací prostředky informovaly o tom, jaké pozdvižení vyvolal v Kosovu vlak v srbských národních barvách, který byl údajně v rámci dříve dohodnutých práv srbských obcí vypraven z Bělehradu do Kosovské Mitrovice, aby se před hranicemi nakonec otočil. Jízdu vlaku do Mitrovice totiž měla srbská strana zastavit ve městě Raška na základě informací, podle nichž kosovské speciální síly plánovaly za hranicí zaminovat trať a zatknout strojvůdce. Interiér vlaku byl vyzdoben motivy pravoslavných památek, přičemž exteriér vlaku nesl nápis „Kosovo je Srbsko” ve dvaceti jazycích. Srbové viděli a dodnes patrně vidí Kosovo jako posvátné místo, kde srbský národ bojoval s Turky ve známé bitvě na Kosově poli v červnu roku 1389. Stejně tak je Ko­sovo místem, kde se nachází množství kulturních památek, především církevního rázu, na které si Srbové vždy činili nárok.

Při rozhovoru pro agenturu Reuters v reakci na tuto událost kosovský prezident Hashim Thaçi pro­hlásil, že Srbsko má v plánu vyprovokovat Kosovany a vytvořit tak záminku pro vojenský zásah, po kterém by mohlo anektovat severní část Kosova. „Srbským záměrem je použít tento vlak, který dostali darem od Ruska, nejprve k tomu, aby odřízli severní část Kosova a poté, aby ho připojili k Srbsku. Jde o krymský model," prohlásil Thaçi. Podle srbského prezidenta Tomislava Nikoliće nao­pak kroky Kosovanů nasvědčují tomu, že Kosovo hodlá rozpoutat vojenský konflikt s Bělehradem. Současné vy­ostření vztahů mezi Srbskem a Kosovem v našem tisku okomentovala řada novinářů. Ovšem jinou zásadní událost, vážící se k srbsko-kosovským vztahům, ke které došlo ve Francii, čtenářům komentátoři taktně zamlčeli.