Do roku 2030 plánuje výstavbu fotovoltaiky o šesti gigawattech výkonu, která vyjde na 90 miliard. Na větrné elektrárny se totiž nelze spoléhat, neboť nám tu chybí moře, kde je výroba elektřiny mnohem efektivnější než ve vnitrozemí. Nejdůležitějším palivem má pro ČEZ sice zůstat jádro, jenže výstavbu nového bloku, který má stát v Dukovanech, brzdí politické tahanice. Ale jak se nyní ukazuje, uhlí u nás i v Německu kvůli rostoucí ceně emisních povolenek zřejmě skončí rychleji, než se dalo očekávat. A pokud budeme muset odstavit uhlí dříve, než budeme mít nové Dukovany, pak jako jediná logická varianta zakazovaného uhlí se nabízí zemní plyn. Proto se také mají u nás některé elektrárny postupně přestavovat na plyn a ČEZ k tomu hodlá rychle postavit minimálně jednu novou paroplynovou elektrárnu.

Přitom však stále více organizací a nejrůznějších agentur vyzývá k zákazu všech zařízení spalujících zemní plyn. Tak například už za čtyři roky, tedy v roce 2025, na zákaz kotlů spalujících plyn apeluje Mezinárodní energetická agentura IEA, která tak do našich kotlíkových dotací hází vidle. Neboť strážcům klimatu nevadí jen třeba taková tavicí plynová pec, ale vadí jim i v domácnostech instalované plynové kotle a plynová tepelná čerpadla, k pohonu kompresoru využívající plynový spalovací motor, podle zelených aktivistů rovněž přispívající k neutuchajícím změnám klimatu.

Jako by nestačilo, že spotřeba plynu podle Evropské komise musí být v celé EU do roku 2030 snížena o 30% a dodávky plynu do obytných budov musí klesat ještě rychleji, o celých 44%. Nyní se ještě více než 150 nevládních organizací na základě analýzy Mezinárodní agentury pro energii připojilo k otevřenému dopisu, který 23.9.2021 představitelům Evropské unie zaslal Světový fond na ochranu přírody, kdy žádají úplné vyřazení zemního plynu z Udržitelné taxonomie EU. Z českých organizací dopis podepsalo Centrum pro dopravu a energetiku, Společnost pro trvale udržitelný život a Re-set, coby platforma pro sociálně-ekologickou transformaci.