Zdá se vám to hloupé? Ale vždyť přesně tak postupuje premiér Petr Nečas. Chce ušetřit, a tak některé úředníky z Úřadu vlády přesune na ministerstva. Podle Mladé fronty Dnes dislokuje protidrogovou sekci na ministerstvo zdravotnictví, Agenturu pro romská ghetta na Ministerstvo pro místní rozvoj a podobně. Nakonec se ovšem bude divit, že neušetřil aní korunu. Spíš vydá něco navíc, protože každé stěhování něco stojí. 

Ekonomové zaznamenávají, že začínají šetřit i lidé s průměrnými platy. Zřejmě se bojí, čeho že se ještě od této vlády mohou dočkat. Mnohem zřetelnější je to však v ulicích Prahy, přestože v ní jsou průměrné výdělky nejvyšší. Ani bezdětní neutrácejí tolik co dřív. To je důležitý údaj, protože Nečas, aby ušetřil, zrušil tzv. pastelkovné. To znamená, že vybavit dítě do školy prvního stupně může přijít i na jeden měsíční plat průměrného živnostníka. 

Předtím ještě by dítko mělo chodit do školky, ale těch je málo, neboť se rušily, když ještě matky mohly zůstávat s dětmi déle doma. Aby zabil Nečas dvě mouchny jednou ranou, schválila vláda vytváření dětských skupin. Slibuje si od toho větší zaměstnanost rodičů, a dokonce jejich chod by zaměstnal řadu lidí. Prostě, rodiče postarejte se o své děti, my vám na to dáme zákon. A od příštího roku zpoplatní vláda Petra Nečase i studium na vysokých školách. Pro chudé nebude. 

Mezi prodavači Nového prostoru se objevují mladí lidé plní života, žádní bezdomovci. Z očí jim kouká touha pracovat a místo toho… Ani dožít se stáří není dnes nic příjemného. Česká správa sociálního zabezpečení sděluje, že stále přibývá počet důchodců v exekuci. Za první pololetí jim z obstavených důchodů strhla tři čtvrtě miliardy korun. 

Ulice hlavního města připomínají konec čtyřicátých a začátek padesátých let. Tehdy totiž komunistická vláda v několika měnových reformách ožebračila důchodce o všechny úspory. Nejnižší důchod, jestli se nemýlím, byl asi sedmkrát nižší než obyčejný plat dělníka. Lidé chodili ve starém oblečení, kuřáci se vrhali na nedopalky na ulicích. Dnes jsou ti lidé se zašedlou tváří ve městě opět vídat. Bohatší občané si je pletou s bezdomovci a zamykají před nimi kontejnery. 

Ekonomové ve Spojených státech vypočítali, že by se Řecko do roka hospodářsky vzpamatovalo, kdyby tam všichni začali řádně platit daně. V Česku by pravděpodobně stačilo, kdyby odstoupila vláda. To se ale před volbami nestane, protože všichni jsou přisáti na státní rozpočet. 

Známý německý filozof Arthur Schopenhauer sepsal kdysi útlou knížečku o tom, jak zvítězit v každé diskusi. Zdá se, že ji pan Nečas četl. Alespoň používá poslední dva argumenty, kdy už protivníka nelze jinak přesvědčit. Diskutéra můžeme zviklat, ponížit a odrovnat, když o jeho argumentaci prohlásíme, že hraničí s debilitou. To Nečas použil, když nemohl zdůvodnit, k čemu že bude dobré, když zvýší DPH. 

Poslední zálud, jak jsou argumenty výstižně přeloženy do češtiny, je tzv. argumentum silbare. To pan Nečas dělá, když se tváří, jako by se ho kritika netýkala, a jen si píská. Schopenhauer radí, aby diskutující pískaje, hrdě odcházel. To však od Nečasovy vlády očekávat nelze.

Publikováno se souhlasem vydavatele.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.