Četl jsem zajímavý příspěvek před zítřejším sjezdem komunistů na Parlamentních listech s titulkem: „Víme, kdo má velkou šanci nahradit Filipa v čele KSČM a jak může být důležitý prezident Zeman. Čtěte o pozadí sjezdu komunistů“

Osobně nechápu, o čem se na Parlamentních listech diskutuje. Je vysoce pravděpodobné, že Komunistická strana za několik let a možná (v případě mimořádných voleb v roce 2019) již v roce 2019 skončí v Parlamentu. Některé tendence tomu nasvědčují. Její vyřazení však spíše předpokládám v nejbližších řádných volbách, kdy se její výsledek bude držet těsně nad hranicí 5 % a nejpravděpodobněji ve volbách následujících. Na svém facebooku jsem její pád předpokládal již před několika lety, a to i časově. Prognózy se naplňují.

Strana po nástupu stávajícího vedení opustila svoji dřívější politiku, kdy jí rostly volební výsledky. Začala se zabývat se politikařením, který někteří nazývají bojem o koryta pro několik funkcionářů. Ve volbách s drobnou odchylkou po schválení církevních restitucích začala padat. Není důležité, zda má politická strana funkce v parlamentu, ale zda má Poslance a příspěvky spojené s volbami. Není ani důležité, kolik má členů, ale zda zaujme voliče, zda jí věří. Komunisté svoji důvěru v posledních letech soustavně ztrácí. Něco říkají a nějak jednají.

Komunisté tvrdí, jak jsou pro ně důležité církevní restituce. Osobně to považuji za frázi. Zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi nejdříve napadli senátoři z různých stran u Ústavního soudu, pak se přidali poslanci ČSSD a jako poslední poslanci z KSČM. Mluví o zdanění církevních restitucí. Řeči se vedou a pivo se pije. Ve věcném rejstříku sněmovních tisků na webu Poslanecké sněmovny chybí jakýkoliv návrh na zdanění církevních restitucí v tomto sněmovním období. Je to chyba rejstříku, nebo komunističtí poslanci žádný návrh nepředložili a jenom o něm mluví? Prý zdanění církevních restitucí podporuje vláda, kterou chtějí též podpořit. Pevně věřím, že ne pro nějaké posty. Zvláštní je, že vláda dle rejstříku též návrh na zdanění církevních restitucí nepředložila. Jak to tedy je. Samozřejmě ani nevíme, zda komunističtí europoslanci požádali o prověření, zda schválením zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi nedošlo k nedovolené veřejné podpoře církví, jak o něm hovořil u Ústavního soudu poslanec Zaorálek. Proč? Že by případné stanovisko Evropské komise někomu nevyhovovalo? Mají skutečně komunisté zájem na zdanění církevních restitucí. Věří někdo jejich slovům?

Komunisté se chovají jako dítě, na které se může zatlačit a hned se podřídí. ČSSD schválila usnesení svého sjezdu z Hradce Králové z února 1993 potvrzeného usnesením sjezdu z Bohumína v roce 1995 které zní: „Sjezd potvrzuje platnost závěrů hradeckého sjezdu ČSSD o nepřípustnosti spolupráce sociální demokracie s extremistickými politickými stranami. Vylučuje politickou spolupráci se SPR-RSČ, SČK, MNS, KSČM, LB a SDL.“ Dodnes ČSSD usnesení nezrušila. Komunisté prý podpoří toho, kdo je prohlašuje za extremisty a ani se za to neomluví. Někdo by řekl, že komunisté jsou skutečně extremisté. Proč pak mají extremisté podpořit toho, kdo je takto označuje. Další tvrdí, že extrémisty nejsou, pouze se třesou o místa, a tak nebojují za to, aby ti, kdo od nich chtějí podporu, je takto nenazývali. Pak ale nemají hrdost a jejich budoucí zánik je oprávněný. Slaboši nemají morální právo být ve sněmovně.

Prý se komunistům zhoršují volební výsledky, protože se jim v důsledku věku členů snižuje voličská základna. Pěkný nesmysl. Velikost strany má minimální vliv na volební výsledky. Stejně tak nemusí být rozhodující ani velikost majetku. Česká pirátská strana v roce 2016 dle své výroční zprávy osobní náklady ve výši 50 576,61 Kč, výnosy: 2 799 806,27 Kč a náklady: 5 833 929,67 Kč, výsledek hospodaření z hlavní činnosti: -3 034 126,40. Přesto se ve volbách v roce 2017 stala třetí nejsilnější volební stranou s 10,79 % hlasů a státní příspěvky vymažou veškeré ztráty. Piráti se svými několika stovkami členů výrazně překonali bohatou 40 tisícovou komunistickou stranu. Prostě o volebním úspěchu rozhodují jiná kritéria než jenom peníze či počty členů. Tato kritéria důvěryhodnosti komunisté nenaplňují.

Tak, jak se komunisté fakticky nepostavili razantně proti církevním restitucím, tak ani nebojují proti jiným nešvarům a nechrání potřebné. Co si máme myslet například o jednání komunistů v kauze Ransdorf? Jako poskytli pomoc svému představiteli, o kterém se později ukázalo, že byl spolu s ostatními neoprávněně zadržen v zahraničí? Když někdo nechrání před nespravedlností ani vlastní lidi, jak mu máme věřit, že chrání ostatní?

Ve volbách v roce 2002 dosáhli komunisté 882 653 hlasů voličů, což bylo 18,51 % všech hlasů a 41 poslanců. Jejich volební trendy byly stále rostoucí. Předseda Filip do funkce předsedy byl zvolen v roce 2005. V roce 2017 získali ve volbách 393 100 hlasů, což představovalo 7,76 % všech hlasů. Od nástupu předsedy Filipa před necelými 13 roky tak komunisté ztratili 10,75 % hlasů ve volbách, tj. 0,83 % ročně, takže za 3 až 4 roky se při nezměněném trendu dostanou pod hranici 5 % a ztratí volitelnost do Poslanecké sněmovny, příspěvky na mandát poslanců atd. Nestane jejich konec jako parlamentní strany, pokud zásadně nezmění svoji politiku. To má i ekonomické dopady. Příspěvek za mandáty poslanců činí ročně 855 000 Kč. Ve vazbě na volby stranám náleží i stálý příspěvek ročně 6 000 000 Kč pro stranu (hnutí), která získaly v posledních volbách do Poslanecké sněmovny 3 % hlasů. Za každých dalších i započatých 0,1 % hlasů obdrží strana a hnutí ročně 200 000 Kč. Obdrží-li strana a hnutí více než 5 % hlasů, příspěvek se nezvyšuje a strana či hnutí obdrží 10 000 000 Kč. Na tento příspěvek by po nejbližších řádných volbách komunistická strana ještě dosáhla, zda v dalších, to je otázka.

Již před minulými volbami jsem předpokládal, že ke změně na funkci předsedy komunistů nedojde. Nespletl jsem se. Tehdejší nejvýznamnější protikandidát Filipa Skála prohrál poměrem hlasů 155 ku 203.

Nyní mají komunisté opět volby. Prý je až 10 kandidátů. Osobně odhaduji, že předseda Filip má velkou šanci na zvolení. Na vedení se nešahá, dává rány. To se ukázalo i v ČSSD. Ti, kteří kritizovali předsedu Sobotku, skončili. Jednota strany ji rozložila a strana se ocitla na okraji Parlamentních stran a to přesto, že možná skončí ve vládě. Delegáti stranického sjezdu v minulosti taky neviděli realitu a nyní je ohrožena samotná existence ČSSD. Komunisté jdou svojí neprincipiálností v jejích stopách. Tak jako u ČSSD měla většina z menšiny senátorů ČSSD, kteří napadli restituce u Ústavního soudu, problémy a již nekandidovala za ČSSD, tak i u komunistů proti jejich senátorce kandidoval do senátu člověk, který v obecních volbách kandidoval za KSČM. Komunisté přišli o senátora.

Ve sněmovně se 28. února 2018 projednával návrh poslaneckého klubu Pirátů, který navrhl rezignaci ve stálé komisi Poslanecké sněmovny pro kontrolu činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů, a to rezignaci pana poslance Ivana Bartoše, za kterého navrhli svého člena pana poslance Mikuláše Ferjenčíka. Proč? Komunista, jeden z kandidátů na předsedu na zítřejším sjezdu, odstoupil z funkce. Naskytla se naděje, že by naši policii mohl kontrolovat někdo s vazbami na zahraničí. Proč ustoupil nátlaku? Pokud by se ANO a SPD nepostavilo proti, tak by se pravděpodobně předsedou komise stal poslanec Mikuláš Ferjenčík, který na stipendium Nadace Open Society Fund dva roky strávil na Brentwood School v Essexu ve Velké Británii. Prostě příklad komunistické politiky a ochrany státních zájmů.

Prý, podobně jako v TOP 09, je u komunistů úvaha, že by stranickou práci zvládl předseda z Bruselu. Jak se vyvíjí volební preference TOP 09 po řízení strany ze zahraničí, prokazují průzkumy. Pokud by se předsedkyní strany měla stát europoslankyně Konečná, budu zvědav, zda se vzdá svého mandátu. Nikde jsem takovéto prohlášení nečetl, ale neumím si představit, že by někdo mohl řídit poltickou stranu směřující ke krachu z Bruselu a krachu zabránit. Možná mám malou fantazii anebo podobně jako v ČSSD nevadí, co se se stranou stane. Po nás potopa.

Jsem zvědav, kam zítra komunisté dojdou.